Blog, Strana 60

Spirulina je sinice, přesto užitečná. Znáte její příběh?

Spirulina je sinice, přesto užitečná. Znáte její příběh?

Sinice jsou u nás známé především jako páchnoucí zelený povlak, který kazí vodu a znemožňuje letní koupání. Není však sinice jako sinice.

Poeticky nazývaný vodní květ, který se v teplém počasí objevuje zejména na přírodních vodních plochách, má na svědomí pouze několik málo z celé palety rozličných druhů sinic. Existují také druhy sinic, které jsou člověku velmi prospěšné.

Jedná se především o sinice řádu oscillatoriales, nazývané spirulina. Kvůli vysokému podílu bílkovin ve svém složení, také obsahu vitamínů, minerálů, esenciálních mastných kyselin a dalších mikroživin jsou součástí zdravého jídelníčku. A to nejenom v současnosti. Spirulinu oceňovali jako zelené zlato již staří Aztékové. Jako vysoce výživná potravina se uplatňuje od pradávna také u některých afrických kmenů.

 

Příběh Dihé – spiruliny z Čadského jezera

Při normálních podmínkách je spirulina pouze jedním z dalších organismů osídlující africká jezera. Avšak stává-li se prostředí nehostinné, ostatní druhy mizí, zatímco spirulina se stává dominantní. Má totiž mimořádnou schopnost přežít, na rozdíl od ostatních snese i vysoce zásaditou vodu.

Spirulina patří k nejstarším organismům naší planety, její stáří je více než 3,5 miliardy let. Od pradávna je také součástí života kolem Čadského jezera v Keni. Je hlavní potravou pro některé druhy plameňáků.

Spirulina je také klíčovým zdrojem proteinů pro místní kmen Kenembu, který ji označuje jako dihé. Najdeme ji dokonce v 70 % místních pokrmů. Míchá se s rajčaty a pepřem, kombinuje se také s fazolemi, rybami nebo masem. Těhotné ženy jedí dihé přímo, protože věří, že jeho tmavá barva ochrání nenarozené dítě před zlými silami.

Před konzumací je však třeba tuto modrozelenou mikrořasu nasbírat a usušit. Sběr spiruliny přitom vyžaduje mimořádnou zručnost a zkušenosti. Věnují se mu pouze vybrané ženy, vždy jen několik měsíců v roce. Technika sběru a přípravy nápadně zelených koláčů dihé se u kmene Kenembu předává z generace na generaci.

VĚDĚLI JSTE, ŽE spirulina se používá i jako potravinářské barvivo a najdete ji i v Lentilkách?

Spirulina se v okolí Čadského sbírá tradiční metodou, na konci období dešťů. Je to sezónní, avšak vysoce lukrativní záležitost. I proto se ještě před tím, než skončí deště, připravuje vybavení. Ihned poté, co ustanou deště, se pak začíná.
 
Nejprve je třeba najít místa, která stojí za sklizeň, to je většinou skupinový úkol. To se nemusí vždy podařit. Pokud je vhodná lokalita s dostatkem spiruliny nalezena, mohou se ženy pustit do práce. Brodí se vodou, aby z jejího povrchu mohly sbírat zelený povlak. Opatrně nabírají vodu tak, aby eliminovaly množství nečistot.
 
Životadárnou tekutinu propírají přímo ve vodě a následně i speciální technikou v písku. Zde se také voda zahušťuje. Ženy v písku vytvářejí kruhové prohlubně, kde dochází také k zatuhnutí řasy. Poté ji krájí do obdélníků. Tyto zelené pláty se ještě dále suší několik dní – buď a speciálních rámech, nebo na kamenech. Jakmile je dílo hotové, spirulina se balí, aby se mohla prodávat na místním trhu.

V období sběru dokáže každá z vybraných žen kmene vyprodukovat asi tři kilogramy dihé denně.

 

Když se o spirulinu začali zajímat vědci…

Zprávu o sběru a využívání spiruliny, tedy dihé kolem Čadského jezera lidmi z kmene Kanembu publikoval poprvé francouzský vědec Dangeard v roce 1940. Také si všiml toho, že jde o stejnou sinici, která je také hlavní potravou plameňáků obývajících některá africká jezera.

Trvalo další 24 let, než se spirulině začal věnovat další vědec – belgický botanik Jean Léonard. Pozoruhodné zelené koláče, které se prodávaly na místních trzích, vzbudily jeho pozornost natolik, aby zkoumal, odkud pocházejí a o jaké organismy se jedná.

Jen o několik let později (1967) byla spirulina vědeckou obcí označena za pozoruhodnou potravinu budoucnosti.

Byly provedeny analýzy nutričního složení dihé. Ty potvrdily, že 60 – 70 % obsahu sušené spiruliny tvoří vysoce kvalitní proteiny s podílem esenciálních aminokyselin. Tyto závěry odstartovaly další a další analýzy, výzkumy a studie týkající se zvláštního modrozeleného organismu.

 

Tecuitlatl – zelený poklad starých Aztéků

Několik tisíc let je spirulina hlavním zdrojem bílkovin kmene Kenembe a dalších afrických kmenů. Od pradávna ji také využívají původní obyvatelé Střední Ameriky. Spirulina přirozeně osídlovala také některá mexická jezera, která posléze povětšinou ustoupila rozpínajícímu se Mexico City. Dodnes však dává odstín vodám jezera Texcoco.

V 16. století, kdy Španělé objevily Mexiko, také registrovaly zvláštní aztécký pokrm. Měl podobu zelených koláčů a pocházel z vod místních jezer. Aztékové tyto koláče nazývaly tecuitlatl a oceňovaly je jako zelené zlato. Nezřídka je kombinovaly s kakaem. Údajně šlo o potravu zdejších maratonců.

 

Objevení spiruliny západní civilizací

Bylo to ve stejné době, kdy Léonard znovuobjevil africkou spirulinu, tehdy si jistá mexická společnost vyžádala studii řasy objevující se v blízkosti jezer kolem Mexico City. Výsledkem byl první detailní studie o spirulině, jejích vlastnostech a možnostech pěstování.

Tato studie se posléze stala součástí práce Zarrouka (1966), která položila základní kámen pro umělé pěstování spiruliny. Její produkce od té doby po celém světě jenom vzkvévá. Jako zdravou potravinu a doplněk stravy spirulinu v současnosti pěstují v mnoha zemích Asie, k velkým producentům spiruliny se dnes řadí také USA.

Prvotřídní a čistou taiwanskou spirulinu v BIO kvalitě pro vás vyrábíme pod značkou Blendea.

Klikněte na tlačítko, objednejte a do 2 dnů je máte doma.
.
 
 

Není spirulina jako spirulina

V současné době najdeme i na českém trhu celé spektrum různých druhů spiruliny. Některé názvy toho však o samotné spirulině a jejím původu moc neřeknou. Například ryze marketingový název Spirulina alga jenom definuje, že se jedná o řasu (z latiny alga).

Ve skutečnosti přitom podle posledních vědeckých poznatků jde spíše o zeleno-modrou mikrořasu, botanicky přesně jednoduchou vláknitou sinici řádu Ascillatoriales, kyanobakterii – tedy bakterii s obsahem chlorofylu schopnou fotosyntézy.

Biologové aktuálně definují asi šedesát druhů spiruliny. Předmětem vědeckého bádání je však především Spirulina platensis, potažmo Spirulina maxima. Ani to však nejsou přesné vědecké názvy, botanicky jde o druhy Arthrospira platensis a Arhrospira maxima.

Některé komerční produkty se spirulinou se označují dle původu. Spirulina pacific je tedy názvem spiruliny pocházející z ostrovů Tichého oceánu. Spirulina azteca (Spirulina maxima) je pak pravděpodobně z amerického kontinentu. Největším producentem Střední a Jižní Ameriky je Chile, takže Spirulina azteka bude mít původ zřejmě tam.

Spirulina je přitom natolik adaptabilním organismem, že prostředí, ve kterém žije, přizpůsobuje také buněčnou stavbu a morfologické vlastnosti. V různých částech světa tak má spirulina různý charakter. Vždy však slibuje vysoce výživné složení a zdraví prospěšné účinky.

 

A pokračování příběhu spiruliny?

Jak zakončíte příběh spiruliny, která z různých koutů světa doputovala až k nám do Čech? Necháte se inspirovat původními africkými kmeny nebo starými Aztéky a využijete ji také pro sebe a pro své zdraví?

.
Spirulina - zdraví, krása a omlazení pleti

Spirulina - zdraví, krása a omlazení pleti

Spirulina je dnes bezesporu fenoménem jak ve výživě, tak v kozmetice. Na jedné straně je považována za hodnotou potravinu, která dokáže uspokojit hlad a dodat chybějící živiny strádajícím obyvatelům rozvojových zemí.

Na druhé straně je na ni v západní civilizaci pohlíženo jako na významný zdroj kvalitních proteinů a dalších cenných fytonutrientů, který poslouží zejména jako doplněk stravy v podobě tablet či prášku.

Dle Organizace pro výživu a zemědělství při OSN nabízí spirulina detoxikační, protizánětlivé, antioxidační, regenerační, posilující či omlazující vlastnosti. Je vhodná pro každého, včetně dětí a žen. Ženy spirulinu oceňují nejenom kvůli podpoře zdraví, ale také jako prostředek ke kráse.

V tomto článku si představíme, jak spolu spirulina a krása souvisejí. Připravili jsme pro vás také recepty na koktejly se spirulinou nebo kosmetické tipy, ve kterých má zvláštní zelenomodrá řasa - kyanobakterie své uplatnění.

 

Krása začíná uvnitř i díky spirulině

Každý den se myjeme, staráme se o běžnou hygienu, čistíme tělo zvenčí. Na tu vnitřní očistu se však často neprávem zapomíná. Jenom čisté tělo však může být zdravé, a také krásné. Ne náhodou se říká, že krása vychází zevnitř.

Detoxikace organismu je nedílnou součástí tradičních léčebných systémů. V současnosti, kdy jsme denně vystavováni toxinům, je však potřebná více než kdy dříve. Detoxikaci, zejména v podobě očisty střev či podpory funkce jater a ledvin, doporučují také mnozí výživoví specialisté.

Jak píše na svém webu renomovaný výživový poradce Martin Škába:
Celá řada lidí trpí omezenou vstřebatelností živin. V tlustém střevě jsou přemnožené patogenní bakterie na úkor prospěšné střevní mikroflóry. Organismus tak prostě nemůže zdravě fungovat. Bez očisty chybí vitalita a nedaří se ani hubnout.“

spirulina_ucinky

Martin ve svém článku také vyzdvihuje význam zelených potravin, právě pro jejich detoxikační vlastnosti. Spirulina patří k zástupcům zelených potravin a její detoxikační působení potvrzují i mnohé vědecké studie.

K blahodárným účinkům spiruliny dle studií patří také podpora vylučování škodlivin. Spirulina má příznivý vliv na činnost střev a složení střevní mikroflóry. Mj. posiluje regenerační schopnosti lidského těla. Protože funguje jako antioxidant, podporuje obnovu buněk, působí proti volným radikálům a omlazuje.

 

 

6 klíčových účinků spiruliny

  • Podporuje vylučování škodlivin ven z těla.
  • Kladně se odráží na stavu střevní mikroflóry.
  • Má antioxidační vlastnosti. Mj. také zlepšuje zrak.
  • Podporuje regeneraci a obnovu buněk.
  • Příznivě působí na nervový systém. Omlazuje buňky.
  • Povzbuzuje činnost imunitního systému.

 

Jak užívat spirulinu pro krásu a zdraví?

Spirulina je u nás dostupná buď v tabletách, nebo v podobě sypkého prášku. Tablety se zapíjejí vodou, prášek se ve vodě rozmíchává. Lze ho smíchat i s různými ovocnými šťávami nebo smoothies.

Spirulina nachází i kulinářské využití, zpestří a obohatí nejrůznější pokrmy, sladké i slané. Není náhodou, že nachází uplatnění také při výrobě potravin, například veganských tyčinek, zdravých bonbonů nebo gumových medvídků. Jako ingredience slouží spirulina i v pleťové, tělové či vlasové kosmetice.

 

Zdravý recept pro vás: Mrkvová detoxikační šťáva se spirulinou

Připravte si čajovou lžičku prášku spiruliny anebo směsi Blendea SUPERGREENS, 500 g mrkve, citron nebo limetku, stroužek česneku a kajenský pepř. Potřebovat budete i odšťavňovač.

Očištěnou, na kousky nakrájenou mrkev vložte do odšťavňovače spolu s prolisovaným česnekem. Odšťavněte. Do karotkovo-česnekové šťávy ještě přidejte šťávu z půlky citronu (případně limetky) a špetku kajenského pepře. Vše promíchejte a nechte odstát asi půl hodiny v lednici. Nakonec přidejte spirulinu, promíchejte a podávejte.

.
.

 

Antioxidanty pro omlazení buněk

Spirulina ve svém složení nabízí vysoký podíl kvalitních proteinů. Vedle toho zaujme také vysokým podílem některých vitamínů (B1, B2, B6, B9, B12, vitamín C, vitamín D, vitamín E), minerálů (železo, vápník, draslík, hořčík, měď, mangan, selen, zinek aj.) nebo esenciálních mastných kyselin.

Je oceňována také pro obsah betakarotenu, chlorofylu, fykocyaninu, xantofylu a dalších rostlinných barviv. Řada z těchto cenných fytonutrientů se přitom pyšní antioxidačním efektem.

VIDEORECEPT: Netradiční, ale lákavá zmrzlina se spirulinou

 

Spirulina jako antioxidant:

  • napomáhá v boji proti volným radikálům
  • zmírňuje oxidační stres
  • zpomaluje proces stárnutí
  • podporuje regeneraci a obnovu buněk
  • posiluje vlastní imunitní reakce
  • funguje jako prevence civilizačních chorob

 

Zdravý recept pro vás: Exotické smoothie plné antioxidantů

Spirulina může doplnit většinu sladkých i slaných smoothies, třeba to exotické z pomerančů (2 ks), grepu (1 ks) a ananasu (menší kus). K doslazení poslouží sušené datle (2 - 4 ks). Vedle čajové lžičky spiruliny nebo směsi Blendea SUPERGREENS využijete i mixér.

Ananas oloupejte a nakrájejte na kousky, vložte ho do mixéru spolu s datlemi a se šťávou z pomerančů a grepu. Vše důkladně rozmixujte. Nakonec přidejte spirulinu nebo blendea a před podáváním ještě krátce promíchejte.

.

 

Kosmetická péče se spirulinou

Spirulina podporuje krásu. Díky vnitřní očistě organismu napomáhá také zdravému vzhledu pokožky. Vzhledem k obsahu provitamínu A a dalších antioxidantů je prospěšná pro zrak, podporuje léčbu tzv. suchých očí, může omezit váčky a kruhy pod očima. Údajně také posiluje vlasy, podporuje jejich růst, omezuje padání a pomáhá v boji proti lupům. Dokáže být užitečná i při problémech s nehty.

Hojivé, antiseptické a antibiotické vlastnosti spiruliny potvrzují například testy v belgických laboratořích (Laboratoire de photobiologie and Laboratoire de biotechnologie algale).

Díky svému složení s obsahem vitamínů, minerálů a dalších účinných látek je spirulina prospěšná pokožce, vlasům i nehtům. A to nejenom při vnitřním užití. Spirulina se hodí i v kosmetické péči. V dnešní době ji najdeme v celé řadě kosmetických produktů. Jedná se o pleťové krémy, kosmetiku proti akné, čistící mléka a odličovače, nebo vlasové šampony a vlasové masky. Spirulinu lze však použít i přímo, například jako základ pleťové masky.

Že nevíte jak na to? Máme pro vás dva recepty pro zářivě čistou, svěží a mladistvou pleť!

 

Pleťová maska se spirulinou pro vaši čistou pleť

Vedle spiruliny v prášku budete potřebovat ještě minerální jíl (zelený, růžový nebo bílý jíl) , který se pyšní mimořádnými čistícími schopnostmi. Jíl je navíc zdrojem mnoha minerálních látek, obdobně jako spirulina. Pokud máte mastnou a problematickou pleť, můžete masku provonět ještě mátovým esenciálním olejem.

Na dvě lžíce minerálního jílu budete potřebovat lžičku sypké spiruliny, případně cca. 2 kapky mátového esenciálního oleje. Pokud masku doplňujete vonným olejem, nejprve ho nakapejte do minerálního jílu. Poté všechny ingredience rozmíchejte s vodou. Maska by měla mít vláčnou konzistenci.

Masku nanášejte na očištěnou pleť (vynechejte okolí očí). Nechte na obličeji zaschnout a po 15 - 20 minutách smyjte vodou.

pletova_maska_se_spirulinou

 

Medová maska se spirulinou pro vyživení vaší pleti

Spirulina se může stát klíčovou ingrediencí masky pro normální, suchou a citlivou pleť, pokud ji doplníte medem a olivovým olejem.

Na lžičku spiruliny bude třeba asi 2 lžičky medu. Výživnou hodnotu masky zvýší i pár kapek olivového oleje.

Všechny ingredience jednoduše promíchejte a jako masku naneste na čistou pleť. Nechte působit 15 – 20 minut a poté opláchněte. Těšit se můžete na dokonale vyživenou, čistou, vitální a krásnou pokožku.

VIDEONÁVOD: Youtuberka připravuje svojí pleťovou masku z práškové spiruliny. Použít lze také směs Blendea SUPERGREENS. Obsahuje 20 % BIO spiruliny a další 3 zelené superpotraviny v nejlepší BIO kvalitě

 

Získá si spirulina i vás?

Recepty na kosmetiku se spirulinou se osvědčily u mnoha známých blogerek. Na českých i zahraničních blozích najdete celou řadu dalších zajímavých receptů. Vyzkoušíte je také? Stane se spirulina vaším pomocníkem ke kráse?

.
.

Spirulina - odvěká součást lidské výživy

Jako spirulina se označuje jedinečný organismus, který je v současnosti obecně známý i v běžné populaci. Jen málokdo však ví, jak unikátní spirulina vlastně je. Jako kyanobakterie, tedy fotosyntetizující bakterie s obsahem chlorofylu a dalších barviv, je sice velmi drobná, avšak hrála a dosud hraje významnou roli ve vytváření kyslíkaté atmosféry naší planety. Má také mimořádnou schopnost přežít i v těch nejnáročnějších podmínkách. Díky této schopnosti překonala spirulina různé etapy a vývojové fáze naší Země. Pochází z období prekambria, tedy doby starší než 3,5 miliardy let. Ve stejné podobě jako kdysi přitom osídluje planetu Zemi i v současnosti. A to zdaleka není z jejích unikátních vlastností vše.

Spirulina jako symbol kvalitní výživy

Přestože spirulinu řadíme mezi sinice, na rozdíl od svých příbuzných nebývá spojována se zhoršenou kvalitou vody, spíše naopak. Její jméno bývá skloňováno v souvislosti s velmi kvalitní potravou, kvalitními bílkovinami, cennými makro i mikroživinami. Jako výživnou potravinu ji oceňovali již staří Aztékové. Mimořádné výživné vlastnosti ji přisuzují i moderní vědecké výzkumy.   VIDEO: Věděli jste, že spirulinu si vypěstujete i doma?  Spirulina je prostě pozoruhodným organismem, v mnoha ohledech nepřekonatelným. V tomto článku vám přinášíme přehled těch nejvýznamnějších NEJ, které ke spirulině vážou. Nejdříve však dovolte krátké seznámení.

spirulina účinky

 

Seznamte se! Spirulina

Blendea_spirulina_mikroskopSpirulina (botanicky Arthrospira platensis nebo Arhrospira maxima) představuje zeleno-modrou řasu, resp. jednoduchou vláknitou sinici řádu Ascillatoriales (česky drkalka), s typickým spirálovitým tvarem. Spirálovité zkroucení dalo tomuto zvláštnímu organismu, který není v pravém slova smyslu ani řasou, ani bakterií, také název. Jedná se o kyanobakterii, která prostřednictvím fotosyntézy přetváří sluneční záření v životadárnou energii. Ze světla a ve vodě vázaného uhlíku vytváří spirulina cenné mikroživiny. Díky blahodárným vlastnostem, praktickému využití a výživnému složení se dnes spirulina řadí mezi superpotraviny. Spirulina osídluje teplejší alkalické vodní nádrže. Dokáže přežít i v těch nejméně příznivých podmínkách. Žije i tam, kde jiné organismy přežít nedokážou. Přirozeně se vyskytuje například v jezerech východní Afriky nebo Mexika. Zdejší obyvatelé ji také od pradávna využívají jako cenný zdroj živin. V mnoha zemích po celém světě se v současnosti spirulina pěstuje jako superpotravina a doplněk stravy pro vitalitu a posílení imunity. spirulina-nej-infografika_n

Spirulina NEJSTARŠÍ

Spirulina patří vůbec k prvním formám života, které se objevily na planetě Zemi. Její stáří je datováno až do období prekambria, období ve vývoji Země počínající jejím vznikem a končící rozvojem prvních mnohobuněčných organismů. Právě v období prekambria byla vytvořena zemská kůra, oceány a atmosféra. blendea_prekambriumPrekambrium je dobou vzniku primitivního života na Zemi, který byl tehdy spojený pouze s vodním prostředím. Jako sinice patří spirulina mezi nejstarší fotosyntetizující organismy, které se také pravděpodobně podílely na vzniku kyslíkem nabité atmosféry na Zemi. Přestože jsou mezi rostlinami z těch nejdrobnějších, jenom tyto organismy údajně i v současnosti produkují asi 60 % kyslíku na planetě. V nezměněné podobě přitom spirulina Zemi obývá už neuvěřitelných 3,6 miliard let.  

Spirulina NEJODOLNĚJŠÍ

Spirulina je jedním z nejmenších, nejstarších a také nejodolnějších organismů planety Země. Spolu s dalšími několika tisíci popsanými druhy v přibližně dvou set rodech (toto číslo však rozhodně není konečné) ji řadíme mezi sinice. Jejich označení přitom pochází ze slova „sinný“ ve významu „modrý“. Odkazuje na fotosyntetické pigmenty a barviva, které tvoří základ hlavních organel buněk sinic.
VIDEO: Podívejte se, jak to vypadá na malé francouzské spirulinové farmě
Sinice představují jednoduché prokaryotické organismy, kde genetickou informace nese pouze jediná buňka. Velmi jednoduchá buněčná stavba spolu s pevnou buněčnou stěnou dává sinicím výjimečnou schopnost přežívat i ty nejnáročnější životní podmínky. To je důvod, proč sinice najdeme ve všech biotopech, nechybějí ani v těch extrémních jako jsou pouště, polární oblasti nebo naopak horká vřídla. Vyskytují se i tam, kde jiné formy života nepřežijí. Spirulině se daří v teplých alkalických jezerech s vyšší hodnotou pH. Narazit na ni můžeme v subtropických a tropických oblastech. Přirozeně se vyskytuje například v jezerech východní Afriky nebo na území Mexika. Po celém světě se v současnosti také úspěšně pěstuje v tzv. foto-bio-reaktorech. Při příhodných podmínkách se ve speciálních nádržích vyprodukuje 10 až 12 gramů spiruliny na metr čtvereční. Blendea_Cadske-jezero  

Spirulina NEJVÝŽIVNĚJŠÍ

Spirulina obsahuje pozoruhodnou koncentraci živin, ve které se jí nevyrovná žádná jiná potravina, žádná rostlina, bylina nebo semínko. Tak to tvrdí ve svých studiích Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), ze které jsme čerpali informace. Blendea_spirulina_v-ruceKolem 60 % spiruliny tvoří vysoce vstřebatelné rostlinné proteiny. Jako ceněná potravina se pyšní také vysokým podílem betakarotenu, vitamínu B12 a dalších vitamínů, také obsahem železa a dalších minerálních látek, ale i vzácných esenciálních mastných kyselin, mj. je zdrojem kyseliny gamma-linolenové (GLA). Prospěšná je i díky obsahu chlorofylu a dalších barviv, zejména fykocyaninu. Složení spiruliny
  • proteiny (55 – 70 %)
  • vitamíny B1, B2, B6, B9, B12, vitamín C, vitamín D, vitamín E
  • železo, také draslík, vápník, chrom, měď, hořčík, mangan, selen, fosfor, zinek, sodík
  • esenciální mastné kyseliny (mj. GLA)
  • chlorofyl, xantofyl, fykocyanin, betakaroten a další barviva
Všechny vitamíny, minerály a další mikroživiny, které spirulina ve svém složení nabízí, ji dávají také mnohé zdraví prospěšné vlastnosti. Spirulina může nabídnout detoxikační účinky, příznivě ovlivňuje celou řadu orgánů, podporuje rekonvalescenci a regeneraci, kladně se odráží také v mentální činnosti a psychickém rozpoložení. Využívá se také jako přírodní prostředek pro posílení imunity. A nejenom to.
VIDEO: Takhle se pěstuje spirulina na Madagaskaru, kde zároveň tvoří významnou část výživy obyvatel
 

10 NEJ zdravotních benefitů spiruliny

  • Posiluje imunitní systém
  • Povzbuzuje činnost mozku
  • Díky betakarotenu funguje jako antioxidant, příznivě také působí na zdraví očí a zrak
  • Napomáhá budovat svalovou hmotu, protože obsahuje cenné rostlinné proteiny a aminokyseliny
  • Podporuje kardiovaskulární systém. Vysoká koncentrace vitamínu B-komplexu snižuje hladinu cukru a tuku v krvi
  • Působí protizánětlivě, představuje také prevenci artritidy či onemocnění srdce
  • Má omlazující, tvz. anti-aging vlastnosti
  • Je prospěšná pro zdravé trávení
  • Obsahuje snadno vstřebatelné železo, takže se skvěle hodí pro děti nebo ženy
  • Působí proti volným radikálům a jsou jí proto přisuzovány i protinádorové účinky
Účinky spirujiny garantuje Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v dávce 5 – 10 gramů denně. To stojí za vyzkoušení, nemyslíte?
DÁLE ČTĚTE: Příčiny překyselení organismu a pomoc, kterou spirulina nabízí. 
Chlorofyl – nutnost k životu na Zemi

Chlorofyl – nutnost k životu na Zemi

Chlorofyl je přírodní látkou, z přírodních látek dokonce z těch nejvýznamnějších. Představuje zelené rostlinné barvivo, které dává barvu celé přírodě a je základem života na planetě Zemi.

Bez chlorofylu se neobejdou rostliny, avšak chlorofyl dává život také zvířatům a člověku. Jak? Právě chlorofyl umožňuje přeměnu světelné energie do biologicky zpracovatelné podoby.

Tato přeměna světelné energie, nazývaná fotosyntéza, kdy za pomoci vody a oxidu uhličitého vzniká kyslík, sacharidy a jiné organické látky, je základem pro všechny další biochemické a biologické reakce probíhající v živých organismech obývajících Zemi.

 

Chlorofyl - výsledek fotosyntézy 

Naprostá většina živých organismů na Zemi potřebuje pro svůj život chemickou energii, která má prapůvod v energii světelného záření. Takřka všem metabolickým dějům, které jsou podstatou života, přecházely fotosyntetické reakce proměňující světlo na makrochemickou vazbu. Tyto reakce nazýváme fotosyntézou.

VIDEONÁVOD: Vyrobte si chlorofyl doma z kterékoliv zelené rostliny. 

Procesy fotosyntézy přitom probíhají výhradně na fotosyntetických pigmentech zelených rostlin, některých řas a sinic. Zástupci fotosyntetických pigmentů jsou také karotenoidy a fykobiliny. Nejdůležitějšími fotosyntetickými pigmenty jsou však bezesporu chlorofyly, které absorbují energii z jiné části viditelného světelného spektra než karotenoidy a fykobiliny.

Chlorofyly zachycují především modrou a červenou složku světelného spektra, ostatní barvy odráží. V lidských očích se tak chlorofyly jeví jako zelené, příp. modro-zelené. Zelená je také barvou rostlin obsahujících chlorofyly a barvou života na Zemi.

chlorofyl_pod_mikroskopem

Chlorofyl funguje jako jakýsi transformátor světelné energie. Právě prostřednictvím chlorofylu vznikají při fotosyntéze sacharidy, základní zdroj energie pro všechny živé organismy. Do vzduchu se přitom uvolňuje také životadárný kyslík. Chlorofyl je tak klíčovou molekulou pro pozemský život.

 

Co je to chlorofyl?

  • jedna z nejvýznamnějších přírodních molekul
  • zelené rostlinné barvivo
  • fotosyntetický pigment
  • transformátor světelné energie
  • strukturou látka podobná hemoglobinu

 

Chlorofyl a hemoglobin

Chlorofyl (listová zeleň) se u zelených rostlin vyskytuje v tylakoidních membránách chloroplastů. Je základem rostlinného fotosystému. Listům a zeleným plodům dává typickou zelenou barvu. V zelených částech rostlin se vyskytuje v množství 600 – 1500 mg/kg.

Obsah chlorofylu a dalších fotosyntetických barviv se odvíjí od konkrétního druhu rostliny, ale také podmínek růstu (slunná stanoviště versus stín), minerální výživy nebo stáří rostliny.

Při stárnutí a zrání se chlorofyl rozkládá, přeměňuje se na hnědý feoforbin, olivově zelený feofitin nebo světle zelený chlorofylin.

zdroje_chlorofylu_1

Chlorofyl se v přírodě vyskytuje v několika formách. Mezi nejznámější chlorofyly patří chlorofyl a, chlorofyl b, ty jsou přítomny v zelených rostlinách.

Nejvýznamnější pro fotosyntézu je chlorofyl a. Známe také chlorofyly c, d, e, f a příbuzné bakteriochlorofyly a, b, c, d, e, g, ty se vyskytují v bakteriích.

Molekulu chlorofylu řadíme z chemického hlediska do skupiny přírodních látek nazývaných porfyriny. Ty se uplatňují v energetických systémech živých organismů, člověka nevyjímaje.

 

Historie chlorofylu

Objev chlorofylu spadá do počátku minulého století. Chemickou strukturu chlorofylu identifikoval německý vědec Dr. Richard Willstatter, nositel Nobelovy ceny. Zjistil, že chlorofyl se skládá z atomů uhlíku, vodíku, dusíku a kyslíku, které obklopují jednoduchý centrální atom hořčíku (Mg).

Zásadní objev však přišel ještě o 15 let později, kdy v roce 1930 Dr. Hans Fisher identifikoval chemickou strukturu hemoglobinu, pigmentu červených krvinek, který je odpovědný za přenos kyslíku v těle.

Chlorofyl přenáší kyslík u rostlin, obdobně jako hemoglobin u živočichů.

K překvapení všech se ukázalo, že chemická struktura chlorofylu a hemoglobinu jsou téměř totožné. Liší se pouze v centrálním atomu. Zatímco u chlorofylu je tímto atomem hořčík, u hemoglobinu je to železo.
Chlorofyl přenáší kyslík u rostlin, obdobně jako hemoglobin u živočichů.

Zjednodušeně by se dalo říct, že chlorofyl se po konzumaci zelených potravin v lidském těle mění na hemoglobin. Organismus z chlorofylu bere hořčík (a další cenné látky), centrální atom hořčíku nahrazuje železem a vzniká tak hemoglobin. Chlorofyl v lidské stravě zefektivňuje přenos kyslíku, podporuje okysličení organismu, tím dodává energii na buněčné úrovni.

chemicky_vzorec_chlorofylu
Obr.: Chemický vzorec chlorofylu (s centrálním hořčíkem)
 

Zdravotní benefity chlorofylu

Prospěšnost chlorofylu potvrzují mnohé vědecké studie. Mj. studie z roku 1936, kdy vědci Liverpoolské univerzity J. H. Hughs a A. L. Latner u laboratorních zvířat při krmení chlorofylem ze zelených rostlin zaznamenaly zvýšení rychlosti obnovy hemoglobinu o celých 50 %.

Chlorofyl se doporučuje při chudokrevnosti, rekonvalescenci nebo metabolických poruchách.

Zvýšené množství červených krvinek, účinnější okysličení tkání, tím i více energie, lepší regenerace nebo podpora metabolických dějů. To jsou jen některé z účinků, které jsou chlorofylu ve vztahu k lidskému zdraví připisovány. Chlorofyl se doporučuje při chudokrevnosti, rekonvalescenci nebo metabolických poruchách. To však zdaleka ještě není vše.

 

10 zdravotních účinků chlorofylu

  1. podporuje tvorbu červených krvinek
  2. zefektivňuje okysličení tkání
  3. pomáhá při chudokrevnosti
  4. urychluje regeneraci, je prospěšný při rekonvalescenci
  5. je užitečný pro zdravé trávení a metabolismus
  6. má protirakovinové účinky
  7. snižuje hladinu cholesterolu v krvi
  8. působí antibakteriálně a protizánětlivě
  9. hojí rány, popáleniny nebo hemoroidy
  10. snižuje bolestivost a svědění kůže
.
.
.

 

Praktické využití chlorofylu

Chlorofyl lidé využívají již od pradávna – v podobě zelených rostlin. Rostliny, zelené bylinky nebo zelenolistá zelenina (špenát, zelí, kapusta, brokolice, salát) patří dodnes k významným zdrojům chlorofylu a přeměněné sluneční energie.

V poslední době se však do popředí dostávají mořské řasy, chlorella, spirulina a další zelené potraviny, které chlorofyl ve velkém množství obsahují, spolu s ním i další cenné látky. Tyto látky spolu vytváří vzájemnou harmonii, posilují své účinky a působí synergicky. Proto je přírodní forma chlorofylu účinnější než forma syntetická.

Chlorofyl je v současnosti k dostání v nejrůznějších podobách, například jako chlorofyl v tabletách, chlorofylový nápoj (tekutý chlorofyl), chlorofyl sprej apod. Pro svoji schopnost potlačovat zápach bývá součástí deodoračních přípravků, chlorofyl najdeme v kosmetice, ale i potravinách.

Chlorofyl máme k dispozici v podobě zelených potravin (spirulina, chlorella, mladý ječmen apod.), ty se mohou stát základem zelených chlorofylových nápojů, ale dají se využít i v nejrůznějších kulinářských úpravách.

vyuziti_chlorofylu

Chlorofyl se užívá vnitřně pro podporu zdraví a okysličení tkání. Příznivě ovlivňuje krevní obraz, ale celý krevní oběh jako takový, mj. prospívá i střevům a zdravému trávení. Užívá se také pro detoxikaci organismu a povzbuzení regeneračních schopností lidského těla.

Chlorofyl nachází také vnější využití. Již v roce 1940 otiskl prestižní lékařský magazín Journal of Surgery zprávu o tom, že chlorofyl urychluje hojení ran. Důkazem bylo 1200 pacientů, kterým chlorofyl skutečně pomohl. To je však jen zlomek lidí, kterým byl chlorofyl kdy užitečný.

Hojivé a protizánětlivé vlastnosti chlorofylu se dodnes využívají při kožních vředech, zánětech kůže, ale třeba i zánětech nosohltanu, gynekologických zánětech apod. Pokud se chlorofyl přiloží na otevřenou ránu, dezinfikuje ji, zároveň podporuje hojení. Hojí také nejrůznější popáleniny. Uplatňuje se i při léčbě akné.

.
.
.
33 důvodů, proč pít mladou pšenici každý den

33 důvodů, proč pít mladou pšenici každý den

Mladá pšenice je intenzivním životabudičem a my Vám přinášíme 33 ověřených údajů, které to dokazují. Doktoři Brian a Anna Maria Clement působící na Hippocrates Health Institute jsou jedněmi z nejváženějších odborníků zabývajících se přírodními léčivy.

Pokud hledáte skutečně účinný přírodní léčivý produkt, doporučujeme Vám najít si chvilku času a podívat se na to, čím se tito odborníci na Floridě zabývají.

 

33 chytrých důvodů, proč zařadit mladou pšenici do jídelníčku

Léčba mladou pšenicí je praktikou, kterou velmi doporučují. Věříme, že těchto 33 důvodů, proč ji pít, by mohly přesvědčit i ty největší odpůrce zelených potravin, aby ji vyzkoušeli.

  1. Šťáva z mladé pšenice je jedním z nejlepších dostupných zdrojů chlorofylu, obsahuje ho více než 70%. Aby však byl chlorofyl co nejúčinnější, musí být získaný výtažkem z živé rostliny.
  2. Mladá pšenice je účinným lékem, protože obsahuje všechny známé minerální látky a vitamíny A, komplex vitamínu B, C, E a K.
  3. Mladá pšenice je také extrémně bohatá na protein a obsahuje 17 aminokyselin, které jsou stavebním prvkem proteinu.
  4. Chlorofyl můžeme získat z mnoha rostlinných zdrojů, mladá pšenice je ale unikátní v tom, že obsahuje přes 100 pro člověka důležitých výživových elementů. Pokud je navíc pěstovaná v organické půdě, absorbuje z ní 92 z celkových 115 známých minerálních látek.
  5. Chlorofyl v tekuté formě je schopný dostat se rychle do tkáně a najít její poškozená místa.
  6. Mladá pšenice obsahuje surový chlorofyl, který může být užívaný orálně bez vedlejších účinků. Navíc vědci nikdy nezjistili toxické účinky mladé pšenice v jakémkoliv množství při podávání zvířatům ani lidem.
  7. Chlorofyl obsahuje enzymy a superoxid dismutázy - to je protein obsahující měď, který se nachází v červených krvinkách. Tento enzym rozkládá volné radikály v těle do snáze vstřebatelné formy, čímž zpomaluje proces stárnutí.
  8. Chlorofyl je základním prvkem fotosyntézy a obsahuje tak více energie než jakýkoliv jiný potravinový element.
  9. Chlorofyl je důležitý pro tvorbu krve, podporuje vznik hemoglobinu.
  10. Chlorofyl zamezuje růstu a vývoji nežádoucích bakterií.
  11. Masti s obsahem chlorofylu z mladé pšenice mají uklidňující účinky a jsou užitečné pro léčbu mnohých kožních problémů svrchní i spodní kůže. Mimo jiné např. mokvajících i suchých ekzémů, lupénky, svědění a pálení konečníku nebo problémů způsobených hmyzím kousnutím.
  12. Chlorofyl optimalizuje hladinu cukru v krvi.
  13. Chlorofyl neutralizuje toxické látky.
  14. Mladá pšenice odvádí z těla těžké kovy a zbytky drogových látek.
  15. Mladá pšenice napomáhá ke správnému zažívání a čistí střevní stěny. Díky vysokému obsahu hořčíku střeva uvolňuje a pomáhá tak při zácpě. Účinně čistí také játra.
  16. Doktor Benjamin Gruskin, M.D. v American Journal of Surgery (1940) doporučoval chlorofyl pro jeho antiseptické (protizánětlivé) účinky. Navrhoval jeho klinické využití pro zklidnění infekce streptokokem, k léčbě chronického zánětu dutin, hojení ran, léčbě křečových žil a bércových vředů, léčbě zánětu děložního čípku, zamezení parazitních vaginálních infekcí, zmírnění břišního tyfu a další.
  17. Birscher pojmenoval chlorofyl jako „koncentrovanou sluneční sílu“. Řekl, že chlorofyl zvyšuje funkci srdce, má pozitivní vliv na cévní systém, střeva, dělohu a plíce.
  18. Šťáva z mladé pšenice pomáhá při regeneraci plic poškozených dýcháním kyselých plynů, jako je oxid uhelnatý. Jeho vliv je minimalizován, protože chlorofyl podporuje vznik hemoglobinu.
  19. Mladá pšenice má díky chlorofylu také vysoký obsah kyslíku. To je pro tělo prospěšné, protože mozkové ale i všechny další tkáně v těle fungují optimálně v dobře okysličeném prostředí.
  20. Mladá pšenice je nutričně kompletní potravinou, která podporuje tělesný růst a vývoj.
  21. Vysoký obsah magnézia v chlorofylu vytváří enzymy, které podporují produkci pohlavních hormonů. Např. farmáři v Midwest pasou své krávy, které jsou neplodné, na mladé pšenici, aby jejich plodnost obnovili.
  22. Šťáva z mladé pšenice je skvělý prostředek pro čištění pleti, léčí akné, a pokud je užívána déle než půl roku, pomáhá dokonce redukovat jizvy. Samozřejmě však v kombinaci s vhodnou dietou.
  23. Mladá pšenice v těle působí doslova jako „čistící prostředek“ a může být používána jako deodorant pro neutralizaci pachů.
  24. Už malé množství mladé pšenice pomáhá jako prevence před zubním kazem. Šťáva držená v ústech po dobu 5 min navíc zmírňuje bolesti zubů.
  25. Kloktání šťávy pomáhá i při bolesti v krku.
  26. Šťáva z mladé pšenice pomáhá zamezit šedivění vlasů a eliminuje tvorbu lupů. Doporučuje se vmasírovat šťávu do pokožky hlavy, přikrýt koupací čepicí a nechat 15 minut působit.
  27. Mladá pšenice pomáhá při všelijakých srdečních problémech. Redukuje vysoký krevní tlak a posiluje kapiláry (jemné cévy).
  28. Mladou pšenici můžeme používat jako účinnou intimní koupel při mnohých ženských problémech.
  29. Mladá pšenice zmírňuje artritidu. Doporučuje se přiložit namočený kapesník na postižené místo a přikrýt plastovou taškou.
  30. Erap Thomas zjistil, že již okolo 30g mladé pšenice v 5l vody má při zevním používání zklidňující účinek. Zastavuje krvácení, zmírňuje svědění a pomáhá léčit různé kožní problémy. Později Dr. Tohomas také zjistil, že ovoce a zelenina kontaminované chemickými postřiky byly po umytí ve vodě s přidáním šťávy z mladé pšenice důkladně očištěné.
  31. Mladou pšenici si můžete dokonce vypěstovat sami doma, a to jen během pár týdnů.
  32. Mladá pšenice je bezlepková, protože se sklízí ještě před tím, než vyrostou její zrna.
  33. A nakonec – užíváním šťávy z mladé pšenice obnovíte Vaši vitalitu a budete se cítit zkrátka skvěle.

Aby Vaše mladá pšenice byla co nejúčinnější, musí být čistě přírodní, pěstovaná v přísných podmínkách bez použití chemických hnojiv a musí být sklizená včas. Jedině tak totiž její šťáva bude obsahovat ty nejvýživnější látky.

TIP: BIO mladou pšenici nejvyšší kvality s dalšími 3 silnými zelenými superpotravinami obsahuje zelená směs Blendea SUPERGREENS.
.

 

VIDEO: Proč pít denně šťávu z mladé pšenice?

Zdroj