Nežádoucí účinky léků – jsou důvody k obavám?

Léky jsou od toho, aby léčily, již dle svého názvu. Bohužel, realita může být i jiná. Někdy lék sice léčí nějakou nemoc, ale přitom také další způsobuje. Stačí se podívat na příbalový leták k jakémukoliv běžnému léku, jistě tam najdete i dlouhý seznam vedlejších účinků.

Ačkoli jde o lék na předpis, který doporučil přímo ošetřující lékař, vždy existuje určité riziko. I přes mylně zažitou představu není žádný lék zcela bezpečný. Každý lék nese nejenom léčivé účinky, ale i možné nežádoucí vedlejší účinky - od zažívacích potíží, nevolností či bolestí hlavy, přes různé alergie, vyrážky, dechové potíže až po nebezpečná onemocnění, srdeční choroby, chronické záněty aj.

Nežádoucí účinky, které definuje příbalový leták daného léku, nemají dle lékařů strašit. Souvisejí se stále detailnějším zkoumáním a schvalováním tohoto léku. Rozhodně se netýkají každého pacienta, který tento lék užívá. Často se označují jako vzácné, pak postihují jednoho pacienta ze sta až jednoho pacienta z tisíce. Jenže, co když tím pacientem budete právě vy?

Nežádoucí účinky léků – definice

Co jsou to vůbec nežádoucí účinky léčiv? Dle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) se nežádoucím účinkem rozumí odezva organismu na lék, která je nezamýšlená a nepříznivá.

Jak vysvětluje Josef Suchopár ze společnosti Infopharm, specialista na lékovou problematiku:

„Vedlejší účinky léků jsou daní za to, že dokážeme léčit závažná onemocnění. Neexistuje lék, který by byl účinný a současně neznamenal určité zdravotní riziko, ať již okamžité nebo dlouhodobé.“

Léčiva léčí, ale obvykle mají i nežádoucí účinky

Důležité je i správné dávkování

• Nežádoucí účinky mohou vznikat jako následek předávkování. Pak může jít o popsané farmakologické účinky, které jsou však mnohem intenzivnější. Negativní účinky léku na druhé straně s těmi farmakologickými vůbec nemusejí souviset.
• Bohužel, nežádoucí účinky se mohou dostavit i nezávisle na dávce léku. Navíc jsou nepředvídatelné a často naprosto nezávislé na definovaných farmakologických účincích.

Závažné a neočekávané nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky dle SÚKL mohou být závažné a neočekávané.

• Závažné nežádoucí účinky ohrožují život, vyžadují hospitalizaci nebo prodloužení stávající hospitalizace. Vedou k trvalému či významnému poškození zdraví, omezení schopností, trvalým následkům, dokonce až ke smrti. Mohou se projevit i jako vrozená anomálie či vada u potomků.
• Neočekávané nežádoucí účinky jsou takové, které svojí povahou, závažností či důsledkem rozporují dostupné informace o léku.

Jsou známé všechny nežádoucí účinky léků?

Existuje ještě další dělení nežádoucích účinků.

• známé
• dosud nepopsané

Známé vedlejší účinky léků jsou ty, které si můžete přečíst v příbalovém letáku. Dosud nepopsané jsou ty, které sice na příbalovém letáku nevyčtete, ale přesto se mohou objevit.

V loňském roce zaznamenal Státní ústav pro kontrolu léčiv skoro čtyři tisíce případů podezření na závažné nebo nečekané nežádoucí účinky léků. Tyto nežádoucí účinky reportují přímo pacienti, ale zasílají je také zdravotníci, lékaři nebo farmaceutické firmy. Nejčastěji se týkají vakcín, mj. i proto, že se jich podává hodně. Téměř tisícovka hlášení nežádoucích účinků se týkala právě vakcín.

Nejenom v Česku, ale i ve světě se přitom hlásí jen malá část dosud nepopsaných nežádoucích účinků. SÚKL se dlouhodobě snaží s tím něco dělat – k hlášení vyzývá pacienty i lékaře. Stačí vyplnit formulář Informačního portálu pro veřejnost SÚKL.

Léky na lékařský předpis

Lékárnice Lenka Zemanová z Alphega lékárny v Lounech popisuje: „Se stále rostoucím užíváním chemických léčiv roste i množství nežádoucích účinků. Léky, které nenesou nežádoucí účinky, zpravidla nenesou ani ty léčivé.“

Příkladem je léčba antibiotiky, která může vyvolat alergické kožní reakce projevující se svěděním, vyrážkami nebo kopřivkou. Nezřídka léčbu provázejí také průjmy.

Je obecně známo, že u širokospektrých antibiotik hrozí přizpůsobení škodlivých mikroorganismů a snížení účinků léků. Přesto se odhaduje, že až polovina celkové spotřeby antibiotik je nepřiměřená. V praxi se ukazuje, že antibiotika se předepisují i tam, kde nemohou být prospěšná.

Nejde však jenom o antibiotika. „Některé léky, které mají upravovat srdeční rytmus, mohou paradoxně poruchy srdečního rytmu vyvolat. Tyto nežádoucí účinky pozorujeme u 2 – 3 % pacientů,“ popisuje Josef Suchopár.

Specifické nežádoucí účinky jsou popisovány i u léků na tlak. Užívání přípravků na krevní tlak, tzv. ACE-inhibitorů může provázet suchý dráždivý kašel. Další lék na snížení krevního tlaku amlodipin zase nese nežádoucí účinky v podobě otoků dolních končetin, jiné mohou zhoršit projevy lupénky.

Zhoršení stavu pokožky při lupénce je připisováno i lékům užívaným při duševních chorobách. „Zejména antidepresiva, která patří k těm nejčastěji předepisovaným lékům vůbec, nesou mnohé nežádoucí účinky. Ty jsou často běžnější než samotná účinnost,“ popisuje na svém blogu Margit Slimáková. Antidepresiva mohou mj. zvyšovat hladinu choresterolu v krvi a nezřídka se podílí na vzniku obezity.

VIDEO: Výčet nežádoucích účinků u běžně předepisovaných léků.

Léky proti bolesti

Žijeme v rychlém světě a hledáme rychlá řešení. Raději saháme po pilulkách, než bychom pátrali po příčině bolesti. Léky proti bolesti předepisují lékaři, ale jsou nabízeny i ve volném prodeji. Patří k těm lékům, které v domácnostech najdeme nejhojněji.

I zdánlivě neškodný ibuprofen může způsobit například krvácení do zažívacího traktu v oblasti žaludku. Jak popisuje specialista na nemoci zažívacího ústrojí Václav Chytil: „Krvácení do zažívacího ústrojí reálně postihuje asi 4 % pacientů užívajících nesteroidní antirevmatika. Právě léky jsou nejčastější příčinou těchto potíží.“ Nebezpečí hrozí zejména při užívání nalačno a po ránu.

Ani léky s obsahem paracetamolu, které patří k jemnějším a také častěji využívaným analgetikům, nejsou bezrizikové. Podle studie, zveřejněné v odborném časopise Annals of the Rheumatic Diseases, se rizika těchto léků podceňují.

Naopak se přeceňuje jejich účinnost, například při bolesti zad. Ačkoli jsou léky s obsahem paracetamolu obecně bezpečnější než jiné skupiny léků proti bolesti (například zmiňovaný ibuprofen nebo opiáty), hrozí předávkováním. Mezi léčebnou a jedovatou dávkou je jen tenká hranice. V praxi ji lze relativně snadno zbořit užitím nevhodné kombinace léků různého názvu či formy, ovšem se stejnou účinnou látkou.  

Obzvlášť nedoporučená kombinace léků může být velice nebezpečná

Nehazardujte, hodně se ptejte, poslouchejte své tělo a čtěte příbalové letáky

Pokud užíváte jakékoliv léky, vždy čtěte příbalový leták. Vždy respektujte výzvu z lékárny, kterou najdete na krabičce. Pokud vám lékař předepisuje nový lék, vždy ho informujte o lécích, které již užíváte.

Své zdravotní problémy konzultujte s lékařem a v případě, že si pořizujete volně prodejní lék, vyslechněte doporučení lékárníka.

Pokud jde o léky proti bolesti, mějte na paměti, že je mohou nahradit i neškodní přírodní pomocníci, například zelené potraviny. Bolest, stejně jako celá řada dalších zdravotních obtíží navíc úzce souvisí s životním stylem a stravou. Vyplatí se začít v tomto směru, zaměřit se na prevenci a komplexní pohled na své zdraví.

Václav Chytil k tomu dodává: „Léky proti bolesti se staly součástí terapie téměř čehokoliv. Lidé tím ovšem tlumí přirozenou řeč těla. Bolest je signálem, že se něco děje. Lidé však nepátrají po příčině, nehledají problém k řešení, ale snaží se signál v podobě bolesti utlumit. Původní problém přitom mohou ještě zhoršit.“