Rýžový protein – lehce stravitelná rostlinná bílkovina

Rýže je nejdůležitější obilovinou světa a slouží jako hlavní zdroj živin čtvrtině obyvatel země.

Nejenže existuje nespočet variací samotné rýže, existuje také celé spektrum potravin, které se z rýže vyrábějí.

Jedním z posledních objevů zdravé výživy a v současnosti jedna z nejoblíbenějších fitness „potravin“ založených na rýži, je rýžový protein.

Proteiny potřebujeme všichni, a právě rýžový je velice dobře vstřebatelný

Rýžový protein rozšiřuje paletu proteinů, resp. proteinových prášků, které se užívají jako doplňky stravy. Bílkoviny jsou základní stavební jednotky lidského těla. Lidské tělo je až z 20 % tvořeno právě bílkovinami.

Kvůli výstavbě a regeneraci buněk je potřeba bílkoviny neustále doplňovat, nejlépe prostřednictvím zdravé stravy a pestrého jídelníčku. Sportovci usilující o budování svalové hmoty to ví, ale platí to pro každého bez výjimky.

V běžném jídelníčku převládají sacharidy právě na úkor bílkovin, také jídelníčky založené na rostlinných zdrojích proto nezřídka postrádají dostatek proteinů. Rýžový protein je skvělým způsobem, jak příjem proteinů navýšit.

Rýžový protein má ryze rostlinný původ. Je proto vhodný i pro vegetariány a vegany. Ocení ho však všichni, kteří hledají způsoby, jak svému tělu zajistit dostatečný příjem bílkovin.

Dostatek kvalitních bílkovin a také optimální poměr všech tří makroživin, tedy bílkovin, sacharidů a tuků, je nezbytnou podmínkou správného fungování lidského organismu.

Rýžový protein neobsahuje lepek ani laktózu. V jeho složení najdeme jen minimum látek, které by mohly způsobovat alergii. V tom předčí všechny ostatní proteiny. Je vhodný pro alergiky a citlivé jedince.

RÝŽOVÝ PROTEIN PRO VÁS SAMOZŘEJMĚ MÁME 🙂

A to ve směsi Blendea SUPERPROTEIN kakao spolu se sladkým, zdravým ovocem maca a lucuma. Ochucený je kvalitním kakaem.

Podpořte pevnost a kondici svých svalů, kloubů a šlach.

Proteiny. Jaké mají v lidském organismu funkce a účinky?

• Bílkoviny představují základní stavební materiál pro růst a vývoj živých organismů.
• Z bílkovin vznikají všechny buňky lidského těla, všechny orgány, pojivové tkáně aj.
• Bílkoviny tvoří svaly, ale také kosti, šlachy, vazy nebo kůži. Tvoří asi čtvrtinu hmotnosti lidského těla.
• Proteiny se účastní tvorby enzymů, ale také hormonů, krevního barviva hemoglobinu nebo trávicích šťáv.
• V lidském těle proteiny pomáhají udržovat rovnováhu vody a minerálních prvků, stálý osmotický tlak.
• Mají skladovací i přepravní funkci, mj. se účastní přenosu tuků uvnitř těla.
• Jsou nezbytné pro metabolismus, imunitní reakce i optimální pH vnitřního prostředí organismu.

Dlouhodobý nedostatek bílkovin se projevuje:

• zpomaleným růstem, vývojem a regenerací
• snížením obranyschopnosti organismu
• pomalejším a špatným hojením ran
• poruchami nervového systému
• snížením detoxikační funkce jater, snížení činnosti všech vnitřních orgánů

Negativně se projevuje i nadbytečný příjem bílkovin. Ten dle serveru Svět-potravin představuje nadměrnou zátěž pro játra a ledviny, což se může odrazit v jejich poruchách. V souvislosti s nadbytkem bílkovin se mohou objevit i poruchy zažívání.

Příkladem je lepek, který je ve své podstatě bílkovinou. Ve stravě ho konzumujeme tolik, že způsobuje potíže. Více v samostatném článku: Lepek – zbytečný strašák nebo tichý nepřítel? 

Lepek je příkladem bílkoviny způsobující alergické reakce. Mezi takové bílkoviny patří i ty z mléka, vajec nebo sóji. Alergie na mléko, vejce nebo sóju patří k těm nejčastějším. Daly by se v jistém ohledu označit jako negativní vedlejší účinky bílkovin.

Co jsou to vlastně proteiny?

Proteiny – bílkoviny představují makromolekulární látky, tzn. že jsou složené z jednotlivých prvků, které spolu vytvářejí jakýsi řetězec.

Jejich propojení je tvořeno peptidickými vazbami. Základními prvky bílkovin jsou aminokyseliny, ty se skládají z uhlíku, vodíky, kyslíku, dusíku, síry a železa. Při vytváření aminokyselin hraje klíčovou úlohu dusík.

V lidském těle se vyskytuje 23 aminokyselin. Některé aminokyseliny lidské tělo neumí samo vytvořit, proto je životně důležité je přijímat ve stravě.

Nazývají se esenciální kyseliny. Celkem existuje 8 – 10 esenciálních aminokyselin. Dospělý organismus neumí vytvořit 8 aminokyselin, dětský organismus dokonce hned 10 aminokyselin.

Esenciální aminokyseliny

• leucin
• isoleucin
• valin
• methionin
• treonin
• lysin
• fenylalanin
• tryptofan

Arginin a histidin se označují jako tzv. semiesenciální aminokyseliny. V lidském těle se sice vytváří, ale ne dost pro podporu růstu. Jsou esenciální pro děti.

BCAA aminokyseliny

Leucin, izoleucin a valin se označují jako BCAA aminokyseliny, tedy aminokyseliny s rozvětveným řetězcem. BCAA aminokyseliny se vyzdvihují zejména v souvislosti se stavbou svalové hmoty. Na rozdíl od ostatních aminokyselin, které jsou metabolizovány v játrech, se BCAA kyseliny metabolizují přímo ve svalech.

Jak se hodnotí kvalita bílkovin?

Kvalita bílkovin se dle wikipedie měří podílem obsažených esenciálních aminokyselin, resp. srovnáním podílu obsažených esenciálních aminokyselin vůči podílu odpovídajícímu zdravé stravě. Jednoduše se dá také říct, že bílkovina je tím kvalitnější, čím vyšší je podíl esenciálních aminokyselin vůči aminokyselinám neesenciálním.

Podle podílu a zastoupení jednotlivých esenciálních aminokyselin se bílkoviny někdy označují jako plnohodnotné a neplnohodnotné.

• Plnohodnotná bílkovina je složena ze všech esenciálních aminokyselin, a to v optimálním poměru. Ideální plnohodnotnou bílkovinou má být vaječný bílek, obecně se jako plnohodnotné označují všechny bílkoviny živočišného původu (bílkoviny z masa, mléka, mléčných výrobků a vajec).
• Bílkoviny rostlinného původu se pak označují jako neplnohodnotné, ačkoliv jejich vzájemnou kombinací lze plnohodnotnou bílkovinu vytvořit.

Některé zdroje, například vyhlášený nutriční specialista Jeff Novick ve svém článku, teorii neplnohodnotných bílkovin označuje jako mýtus.

Jakkoli, jednotlivé bílkoviny rostlinného původu zpravidla neposkytují organismu všechny esenciální kyseliny. I to vyzdvihuje význam pestrého jídelníčku, který dodá všechny potřebné živiny.

Využitelnost a vstřebatelnost proteinů

Při hodnocení kvality proteinů je jedním z klíčových faktorů také vstřebatelnost a využitelnost dané bílkoviny.

Molekuly bílkovin jsou totiž příliš velké na to, aby se dostaly ze střev do krevního řečiště. Nejprve se proto v trávicím traktu rozkládají na kratší řetězce (8 – 12 aminokyselin) nebo přímo jednotlivé aminokyseliny.

Jednotlivé proteiny se svoji vstřebatelností výrazně odlišují, rýžový protein patří k těm dobře vstřebatelným.

Využitelnost proteinů se odvíjí také od složení stravy, opět jde o pestrý jídelníček. Vstřebatelnost jednotlivých bílkovin se synergicky násobí, pokud je ve stravě více proteinů.

Podíl jednotlivých bílkovin je důležitější než jejich prostý obsah. Existuje tzv. Rubnerův zákon, který definuje limitní aminokyselinu, tedy tu, která se v proteinu vyskytuje nejméně.

Právě limitní aminokyselina určuje využití ostatních zastoupených aminokyselin. Na limitní aminokyselinu se dá pohlížet i z hlediska celkové skladby stravy, tedy jde o aminokyselinu, která je ve stravě zastoupena nedostatečně. Nejčastěji to bývá lysin a methionin.

Stravitelnost bílkoviny je základe pro metriku PDCAAS, která se snaží jako jedna z mnoha metrik definovat kvalitu proteinu. Přestože ji někteří kvůli přílišnému zobecňování považují za zastaralou, další ji nadále považují za hodnotnou informaci o složení konkrétní bílkoviny.

PDCAAS dává nejkvalitnější, tedy z hlediska lidského organismu nejvyužitelnější bílkovině skóre 1.

V praxi ho z rostlinných proteinů dosahuje pouze kontroverzní sójový protein.

Pokud však nakombinujeme rýžový (30 %), hrachový (65 %) protein, doplníme ho 5 % proteinu sójového, získáme dle PDCAAS také nejvyšší skóre.

MUDr. Marie Skalská z PRO FIT Institutu v článku Význam bílkovin ve stravě mladého sportovce upozorňuje také na tzv. biologickou hodnotu bílkovin. Tato hodnota odkazuje na biologickou využitelnost dané bílkoviny, tzn. kolik gramů tělesných bílkovin vznikne ze 100 g přijaté bílkoviny.

Nejlépe je v tomto ohledu vejce s biologickou hodnotou 100, vaječný bílek má hodnotu 95, sója 84, rýže 70 (někdy se uvádí i 80).

NEZAPOMEŇTE, že rýžový protein společně s dalšími superpotravinami obsahuje i Blendea SUPERPROTEIN.

Udržíte díky němu svoje klouby, svaly a šlachy pevné, odolné a vitální.

Původ proteinů a technologie zpracování

V základním dělení rozlišujeme proteiny živočišného a rostlinného původu.

• Mezi ty nejoblíbenější živočišné proteiny patří protein syrovátkový (whey protein), dále kasein či sušený vaječný bílek.
• Proteiny rostlinného původu zahrnují rýžový protein, hrachový protein, sójový protein, protein z konopných semen (konopný protein) aj.

Vliv na kvalitu konkrétního proteinu má i kvalita primárního zdroje. Pokud půjde o rýžový protein, bude složení proteinu pochopitelně záviset na složení konkrétního druhu rýže, protože ty se od sebe značně liší.

Záleží také na podmínkách pěstování. Je jasné, že ekologické zemědělství a organická produkce nabízí kvalitativně zajímavější produkty než pěstování založené na chemii.

Nemalou roli hraje i použitá technologie zpracování primární suroviny. Na technologii poukazuje procentní obsah bílkoviny ve finálním produktu.

• Pokud půjde o živočišné proteiny, bude tou nejprogresivnější a zároveň nejšetrnější technologií hydrolýza.
• V případě rostlinných proteinů budou mít ty nejkvalitnější podobu izolátu s obsahem bílkoviny 80 % a více.
• Tzv. koncentráty obsahují asi 50 – 80 % bílkovin, zbytek obsahu tvoří nežádoucí aditiva a plnidla.
• Méně než 50 % obsahu bílkovin zpravidla nabízejí tzv. raw proteiny – sušené prášky, které vznikají sušením, namletím a odtučněním původní suroviny (takto vznikají zejména raw konopné proteiny).

VIDEO: Jaký protein je nejlepší? Jak si vybrat protein? S odpovědmi na tyto otázky pomáhá i video výživového experta Martina Škáby, bývalého sportovce:

Jak se vyrábí rýžový protein?

Rýžový protein se vyrábí izolací bílkovin z bílé nebo hnědé rýže. Oproti vařené rýži v jeho složení dominují proteiny.

Ve složení samotné rýže najdeme především sacharidy. Obsahuje také množství tuků, zatímco obsahem aminokyselin se pyšnit nemůže. To se mění za pomoci enzymů. Při výrobě rýžového proteinu není nutno používat chemikálie. Cenné aminokyseliny vznikají přirozenými enzymatickými procesy.

Jak probíhá výroba rýžového proteinu? Rýže se nejprve rozemele. Vzniklá rýžová mouka se mísí s vodou. Přidávají se enzymy, díky kterým dojde k vysrážení bílkoviny.

Tato bílkovina se následně šetrně suší do podoby prášku. V procesech enzymatického štěpení dochází k rozkladu sacharidů, na rozdíl od původní rýže je jich v rýžovém proteinu minimum.

Speciální technologie využívá štěpení pomocí bakterií. Jde o tzv. biofermentaci. Z celých rýžových zrn prostřednictvím bakteriá vzniká biofermentovaný rýžový protein s minimem sacharidů a vysoký podílem bílkovin. Biofermentovaný rýžový protein vzniká podobně jako jogurt nebo kvašená zelenina, na rozdíl od nich však neobsahuje bifidogenní bagerie. Ty mizí v procesu sušení proteinu do podoby proteinového prášku.

Proč právě rýžový protein?

• Rýžový protein je 100% rostlinný. Představuje alternativu proteinů živočišného původu, nejenom pro vegany a vegetariány.
• Ve složení nabízí všechny esenciální aminokyseliny. Vyniká obsahem cysteinu a methioninu. Ideálně se snoubí s tak snoubí s hrachovým proteinem, který má cysteinu a methioninu ve svém složení méně, zato se pyšní vysokým podílem lyzinu. Tím rýžový protein skvěle doplňuje.
• Rýžový protein funguje jako zdroj aminokyselin, jeho účinky se rovnají účinkům obsažených aminokyselin. Vedle aminokyselin však obsahuje přirozeně také vlákninu prospěšnou při zdravé trávení. Tím předčí proteiny rostlinného původu.
• Cení se i pro obsah vitamínů skupiny B a vitamínu E, který patří k významným antioxidantům.
• Ve svém složení nabízí na rozdíl od rýže pouze malý podíl sacharidů. Nenajdete v něm tuk, cholesterol nebo lepek. Rýžový protein je hypoalergenní. Snadno se tráví.
• Ocení ho lidé s rychlým metabolismem, protože se vstřebává pomaleji než jiné proteiny díky obsahu vlákniny.

Jaké účinky má rýžový protein?

Účinky pro sportovce

Proteiny právem patří mezi ty nejoblíbenější doplňky stravy pro sportovce. Bílkoviny obecně napomáhají správné funkci svalů, výkonu i regeneraci, pozitivně ovlivňují nárůst svalové hmoty. Účinky rýžového proteinu pro sportující studenti, kterým 8 týdnů užívání přineslo i lepší výkony a více svalů potvrdila například studie srovnávající rýžový a syrovátkový protein publikovaná v Nutrition Journal.

Sportovci proteiny užívají, aby jednoduše doplnili příjem bílkovin v období fyzické zátěže organismu. Proteiny po cvičení jsou pak prospěšné jako podpora tvorby svalové hmoty.

Sportovci zpravidla nepatří k těm rizikový skupinám, které by trpěli nedostatkem bílkovin. Mnohem častěji mají nedostatek bílkovin v jídelníčku ženy, které se z nějakého důvodu ve skladbě potravy omezují. Velmi často je motivem hubnutí. A právě při hubnutí se bude rýžový protein jako zdroj bílkovin hodit.

Účinky při hubnutí

Trávení bílkovin je ve srovnání s trávením sacharidů a dokonce i trávením tuků náročnější. Organismus při něm spotřebovává více energie, a to se při hubnutí hodí. Hodí se i schopnost bílkovin zasytit, jak vysvětluje Kristýna Galová z brněnského Institutu redukce a prevence nadváhy Kompliment pro server Proženy.cz.

Kvůli sytící schopnosti bílkovin a vyrovnávání výkyvů hladiny cukru v krvi může i rýžový protein pomoci zvládnout jinak nezvladatelné chutě na sladké. Navíc se dá využít při přípravě různých zdravých dezertů a laskomin, díky proteinu můžeme snížit dávku cukrů a tuků.

TIP: Připravujte jídla i nápoje s Blendea SUPERPROTEINEM. V receptech pro vás neustále přidáváme nové inspirace. Třeba dort z proteinových palačinek s ovocem.

Regenerační účinky rýžového proteinu

Dle obecných doporučení by měl dospělý člověk denně tělu dodat asi 1 gram bílkovin na každý kilogram své hmotnosti. Pochopitelně je množství potřebných bílkovin závislé na životním stylu, fyzické aktivitě, ale třeba i věku.

Období růstu a dospívání je i obdobím budování svalové hmoty, kterou podpoří bílkoviny. Bílkoviny budou prospěšné i v obdobích, kdy hrozí nepřiměřený úbytek hmotnosti. Ten se pojí s celkovou slabostí, snížením obranyschopnosti a prodloužením hojení.

Jak upozorňují na serveru Výživavnemoci.cz příjem bílkovin bychom měli pečlivě hlídat i v období, kdy nás ohrožuje úbytek hmotnosti, nějaké chronické období, při dlouhodobém pobytu na lůžku nebo po operacích.

V některých závažných případech, kdy sice člověk není fyzicky aktivní, naopak tráví čas dlouhodobě na lůžku, například po závažné operaci, se potřeba bílkovin může až zdvojnásobit. Období rekonvalescence je obdobím, kdy rýžový protein také přijde vhod, dá se říct, že pro své regenerační účinky.

Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky rýžového proteinu se mohou projevit pouze v nadměrných dávkách. V běžných dávkách užívaný jako doplněk stravy je rýžový protein bezproblémový. Je hypoalergenní, tedy je vhodný i pro alergiky.

Jako rostlinný produkt ho ocení i vegetariáni a vegani. Není definováno ani omezení pro těhotné ženy, ačkoli ty by měli vždy přihlížet především ke svému aktuálnímu stavu a radám lékaře.

Jak užívat rýžový protein?

Rýžový protein lze užívat kdykoliv během dne. Svoji strukturou přijde vhod hned ráno, před i po tréningu, anebo před spaním. Jako doplněk stravy nenahrazuje jídlo, ale snadno se stane zpestřením jídelníčku, rychlým obědem nebo svačinkou.

Užívá se zpravidla v podobě nápoje, kdy se prášek rozmíchá ve vodě, džusu nebo mléce. Hodí se i jako ingredience smoothies nebo smoothie bowls. Lze ho využít i při přípravě nejrůznějších receptů.

Rýžový proteinový prášek je třeba vždy řádně promíchat, recenze upozorňují na prašnost a horší propustnost prášku.

Rýžový protein je charakteristický svoji rýžovou chutí, která se jen obtížně přebíjí pomocí aromat a dochucovadel. Recenze a zkušenosti některých tuto chuť zavrhují, další recenze ji vítají jako chuť přírodní. V receptech se dá využít jako přednost.

DÁLE ČTĚTE: O všech zdravotních benefitech hrachového proteinu.