MIKROBIOM může za kila navíc, zubní kazy i slabou imunitu. Jak mikrobiom vyléčit a sebe taky?

Mikrobiom je domovem pro bilióny malinkatých baterií, mikrobů

Ale nebojte, je moc dobře, že tam jsou. Okem je neuvidíte, nejspíš vás proto překvapí, jakou mají sílu.

Ano, některé bakterie způsobují nemoci. Jiné jsou však extrémně důležité pro imunitní systém, srdce, váhu a mnoho dalších aspektů vašeho zdraví. Vsadím se, že byste nečekali, co všechno pro vás tihle malí drobečkové dělají.

V tomto podrobném článku vás zasvětím do světa střevního mikrobiomu a vysvětlím vám, proč je zdravý mikrobiom pro vaše zdraví naprosto zásadní.

Jestli se o svůj mikrobiom nestaráte hezky, velmi brzy se může objevit (a nejspíš opravdu objeví) nějaký zdravotní problém.

Jak je to doopravdy? Protože mikrobiom a jeho příznivý vliv na naše zdraví od hlavy až k patě – naštěstí – pilně studují kromě autorů bulvárních plátků i vědci, v článku najdete také spoustu prokliků na odborné studie a objektivně podložená tvrzení. Článek jsem doplnila také krátkým rozhovorem s radikální a upřímnou koučkou Bagniari, která vám o mikrobiomu vyprávěla na několika našich přednáškách. Další její myšlenky si můžete přečíst v rozhovoru tady.

Mikrobiom je v poslední době hodně propírané téma a spousta autorů ho považuje za něco, co vám vyléčí rakovinu, autismus, ekzém i špatné známky z matiky.

Podpořte svůj mikrobiom Blendeou SUPERGREENS

Blendea SUPERGREENS je směsí 5 zelených superpotravin, z nichž každá vám pomůže starat se o váš mikrobiom co nejlépe:

• chlorella vaše střeva pročistí a zajistí mikrobiální rovnováhu
• spirulina pro neprorazitelný imunitní štít, aby jste se nemuseli ládovat prášky mikrobiom oslabující
• zelený ječmen doplní důležité minerály a živiny a povzbudí celé vaše tělo včetně mikrobů
• mladá pšenice obsahuje spoustu vlákniny, kterou se mikrobiobi živí
• máta peprná mírní stres, který mikrobiom velmi špatně snáší

Co je to ten mikrobiom?

Jako mikrobiom jsou označovány bakterie, viry, houby a další mikroorganismy.

Biliony jich žijí uvnitř na povrchu vašeho těla – na kůži i uvnitř vašich orgánů. Nejvíce jich obsahují vaše střeva. Většina střevních mikrobů žije v “kapse” tlustého střeva, neboli v takzvaném slepém střevě. „95% mikrobiómu je v tráviacom systéme a iba 5 % je po celom tele ako pokožka,“ říká Bagniari.

Mikrobi ve vašem těle mohou vážit 1-2 kila, což váží také například váš mozek. Je to takový orgán navíc. Mikrobiom závisí na mnoha faktorech, jako je třeba věk nebo pohlaví.

Je na světě déle než vy. Není to tak, že by na vás jen žil a chtěl, ať ho krmíte. Je tu od toho, aby s vámi spolupracoval.

Vy mu dáte jídlo – a on z toho, co by vaše tělo nestrávilo, vytáhne živiny a dostane je do vašeho těla. Vy živíte jeho a on vás.

Bakterie, viry a houby, které v těle mít chcete

Uvnitř vašeho těla žije spoustu mikroorganismů. Vědci se nejvíc zaměřují na bakterie.

Faktem je, že ve vašem těle máte víc buněk bakterií (zhruba 40 bilionů), než těch lidských (asi 30 bilionů). A co víc – střevní mikrobiom se skládá z více než 1000 druhů bakterií. Každý z nich přitom ve vašem těle hraje jinou roli. Většina z nich je extrémně důležitá pro vaše zdraví, jiné mohou způsobovat nemoci.

Dysbióza aneb nerovnováha mikrobiomu

Váš mikrobiom obsahuje jak “zdravé”, tak i “nezdravé” mikroby. Ve zdravém těle vytváří harmonii.

Tu však můžete narušit například antibiotiky nebo některými druhy diet. Harmonii se vám může podařit obnovit zdravým životním stylem.

Nerovnováha mezi mikroby se někdy nazývá dysbióza a často bývá spojována s různými zdravotními problémy – například Alzheimerovou chorobou, rakovinou a poruchami imunitního systému.

Doktoři si zatím však nejsou 100% jistí, jestli je na vině mikrobiom, nebo je jen “náhodným kolemjdoucím”.

„Zatímco se vědci snaží odhalit příčinu rostoucího výskytu převážně západních onemocnění, jako je rakovina, cukrovka, alergie, astma, autismus a zánětlivá onemocnění střeva, začíná být jasné, že mikrobiota hraje důležitou roli při vzniku všech těchto chorob a v mnoha ohledech i v našem zdraví.„

Justin a Erica Sonnenburgovi v knize Zdravá střeva (kterou rozhodně doporučuji, pokud se o mikrobiomu chcete dozvědět více)

Jaký má mikrobiom vliv na vaše tělo?

Soužití lidí s mikroby se vyvíjelo milióny let. Bez mikrobů ve střevech by se lidstvo možná dnešních dnů vůbec nedožilo.

Mikrom vaše tělo začne ovlivňovat hned od narození. Miminko s ním poprvé přijde do kontaktu při průchodu porodním kanálem.

Mnohé novější studie dokonce tvrdí, že někteří mikrobi se vyskytují už i v děloze. (odkaz na studii, studii a studii)

Věděli jste, že základ mikrobiomu se tvoří do prvních 3 let dítěte? Je naprosto zásadní, jak ho matka porodila, jak dlouho jej kojila a jakou stravu mu podávala. V tomto kritickém období můžete něco snadno pokazit. Pozor především na cukrem přeplněné kašičky a směsi či třeba nadužívání antibiotik.

V dospělosti se mikrobiom mění tím, jak žijete – jestli se hýbete, jak jíte, jakou používáte kosmetiku, jestli to přeháníte s hygienou. Výrazně ho ovlivňuje také stres, kolik toho naspíte a jestli to s fyzickou aktivitou nepřeháníte. Záleží jen na vás a vašem životním stylu.

VIDEO: ŠKOLA ZDRAVÍ: Reportáž z přednášky Imunita a zdravá střeva

Mikrobiom: vaginální porod vs. císařský řez

Váš mikrobiom je stejně jako otisk vašeho prstu zcela unikátní. Každý mikrobiom má svůj vlastní genetický kód. I dvojčatům se částečně liší.

Některý vám předala vaše maminka – v závislosti na tom, jak vás porodila. Vaginální porod je to nejpřirozenější a pro maminku i dítě zpravidla nejlepší. Při vaginálním porodu miminko prochází matčiným porodním kanálem, při čemž ho maminčino tělo obalí jejím mikrobiomem.

Když se však vyskytnou nějaké komplikace a je nutný císařský řez, miminko se s maminčiným mikrobiomem nepotká. Výzkumy ukazují, že děti, které na svět přišly císařem, častěji trpí alergiemi – není však zcela jasné, proč.

Když rostete, mikrobiom začíná obsahovat víc a víc mikrobiálních druhů

Čím víc jich váš mikrobiom obsahuje, tím lépe pro vaše zdraví. Je zajímavé, že na různorodost střevního mikrobiomu působíte například tím, co jíte.

Mikrobiom roste spolu s vámi a vaše tělo ovlivňuje například takto:

Trávení mateřského mléka

Bakterie, které začínají růst ve střevě miminek, se nazývají bifidobakterie. Pomáhají s trávením cukrů v mateřském mléce, které jsou důležité pro růst. (odkaz na studii, studii a studii)

Trávení vlákniny

Jiné bakterie mikrobiomu pomáhají trávit vlákninu a produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem, důležité pro zdraví střev. Vláknina může být například prevencí přibírání, cukrovky, nemocí srdce a rakoviny. (odkaz na studii, studii, studii, studii a studii)

Podpora imunitního systému

Střevní mikrobiom řídí také také fungování vaší obranyschopnosti. Komunikuje s imunitními buňkami a dohlíží na to, jak vaše tělo odpovídá na infekci. (odkaz na studii a studii)

Může mít mikrobiom vliv i na vaši váhu?

Mikrobiom může mít vliv na to, jestli tloustnete, nebo hubnete. Dysbióza může vést k přibírání na váze.

Několik studií dokázalo, že střevní mikrobiom může být naprosto odlišný i u jednovaječných dvojčat, z nichž jedno je zdravé a druhé obézní. Tyto studie demonstrují, že rozdíly mezi mikroby nejsou dány geneticky. (odkaz na studii a studii)

K zajímavému zjištění vědci došli, když během studie přehodili mikrobiom několika myším dvojčatům – z nichž jedno bylo obézní a druhé štíhlé. Obézní s mikrobem štíhlejšího dvojčete přibraly ještě víc. Přitom obě skupiny jedly to samé. (odkaz na studii)

Další studie zase ukázaly, že mikrobiomová dysbióza může být důležitá při tloustnutí. Jiné studie zase poukazují na to, že lidé s nadváhou mají obvykle více druhů těch mikrobů, kteří se živí energií z jídla a napomáhají ukládání tuku. Což může nastartovat tloustnutí. Obvykle je to spojeno s konzumací nadmíry tuků, cukrů a sacharidů s malým obsahem vlákniny. 

Probiotika jsou pro mikrobiom zdravá a mohou váhu snížit. Studie však ukazují, že efekt probiotik na hubnutí je dosti malý – lidé zhubli méně než 1 kilo. (odkaz na studii)

Jiní vědci zase upozorňují, že je příliš brzo na nějaké závěry. Mají podle mě pravdu a zatím skutečně nemůžeme tvrdit, jestli má mikrobiom na váhu nějaký vliv.

Jaký má mikrobiom vliv na zdraví střev?

Mikrobiom může ovlivňovat i zdraví vašich střev a hrát roli při trávicích potížích, jako je například syndrom dráždivého tračníku (IBS) a zánětlivá onemocnění střev (IBD). (odkaz na studii, studii a studii)

Nadýmání, křeče a bolesti břicha, které trápí lidi se syndromem dráždivého tračníku, může způsobovat zase ta střevní dysbióza. Na vině mohou být mikrobi produkující příliš plynu a dalších chemikálií, které jsou spojeny s trávicími potížemi. (odkaz na studii)

Propouštění střev aneb leaky gut

Když máte špatný mikrobiom nebo o něj nepečujete (jste neustále ve stresu, používáte nevhodnou kosmetiku, vaše stravování nestojí za moc, fyzické aktivity máte až příliš), vaše tělo zeslábne. Ve vašich střevech se mohou vytvořit mezírky, které propouští škodlivé látky do těla. Patogeny, toxiny (kterých zvláště pokud žijete ve městě není kolem vás málo) a další odpadní látky, které by vaše tělo normálně přes trávicí trakt poslalo pryč.

Střevní bariéru mohou narušit například mykotoxiny, chemické látky, toxiny, patogeny (viry a plísně), průmyslově zpracované tuky a cukry či pšeničný lepek.

Zdravý mikrobiom vaši střevní bariéru chrání, aby patogeny nepropouštěla.

Existují ale naštěstí i takové bakterie, které zdraví střev zlepšují

Některé bifidobakterie a laktobacily, které najdete například v probioticích a jogurtech, mohou pomoci utěsnit mezery mezi střevními buňkami a zabránit “syndromu protékajícího střeva”.

Tyto 2 druhy bakterií jsou také prevencí bakterií lepících se na střevní stěnu a způsobujících mnohá onemocnění. (odkaz na studii a studii) Mohou redukovat i syndrom dráždivého tračníku. (odkaz na studii)

Střevní mikrobiom může být přínosem i pro zdraví srdce

Mikrobiom může pozitivně ovlivnit dokonce i vaše srdce. (odkaz na studii) Vcelku nedávná studie na 1 500 lidech zjistila, že střevní mikrobiom hraje důležitou roli v podpoře “dobrého” HDL cholesterolu a triglyceridů. (odkaz na studii)

Některé “nezdravé” druhy střevních mikrobů mohou však způsobit onemocnění srdce. A to tím, že produkují trimethylamin N-oxide (TMAO). TMAO je chemikálie spojovaná s ucpáváním tepen, což může vést k infarktu nebo mrtvici.

Určité bakterie uvnitř mikrobiomu přeměňují cholin a L-karnitin (živiny obsažené v červeném mase a dalších živočišných potravinách) na TMAO. Potenciálně tedy zvyšují riziko srdečních onemocnění. (odkaz na studii, studii a studi)

Naštěstí, jiné bakterie (zejména laktobacily) mohou napomáhat snižování cholesterolu, užívají li se jako probiotikum. (odkaz na studii)

Mikrobiom může pomáhat hlídat hladinu cukru v krvi a snižovat riziko cukrovky

Střevní mikrobiom může také pomáhat s hladinou cukru v krvi, která může ovlivňovat mimo jiné riziko cukrovky 1. a 2. typu.

Nedávná studie zkoumala 33 kojenců, kteří měli geneticky dané vysoké riziko rozvoje cukrovky typu 1. Vědci zjistili, že rozmanitost mikrobiomu před nástupem diabetu 1. typu náhle klesla. Rovněž objevili, že množství řady “nezdravých” bakteriálních druhů těsně před nástupem cukrovky 1. typu značně narostly. (odkaz na studii)

Další studie zjistila, že dokonce i lidé konzumující tatáž jídla, měli odlišnou hladinu cukru v krvi. To může být způsobeno typem bakterií v jejich střevech. (odkaz na studii)

Mikrobiom může ovlivňovat zdraví mozku

Nové studie zjistily, že střevní mikrobiom může mít spoustu příznivých vlivůt také centrální nervový systém řídící funkce mozku.

Zaprvé: některé druhy bakterií mohou produkovat mozkovou chemikálii zvanou neurotransfer. Například serotonin je antidepresivní neurotransfer, který se z většiny vytváří právě ve střevech. (odkaz na studii a studii)

Zadruhé: střevo je s mozkem fyzicky propojeno pomocí milionů nervových buněk. Střevní mikrobiom tedy může mozek ovlivňovat pomocí zpráv, které jsou do mozku vysílány právě pomocí těchto nervů. (odkaz na studii a studii)

Jedna studie dokonce zjistila, že lidé trpící Alzheimerem mají méně pestrý mikrobiom – což může vést k zánětu a navýšení bílkovin spojených s Alzheimerovou chorobou.

Je to možná důkaz toho, že střevní mikrobiom ovlivňuje zdraví mozku.

Nicméně, není zcela jasné, jestli to není způsobeno například spíše různými dietními a životními návyky. Zatím jen pár studií ukázalo, že některé probiotika mohou zlepšit příznaky deprese a dalších mentálních onemocnění. (odkaz na studii a studii)

Mikrobiom jako pomocník v boji s rakovinou

Vědci zkoumají, jak by se síla mikrobiomu dala využít při léčbě rakoviny. Při imunoterapii váš vlastní imunitní systém rakovinné buňky ničí. Výzkum ukazuje, že mikrobiom funkci imunoterapeutických léků zlepšuje tím, že posílá signály do imunitních buněk.

Vědci se tedy snaží vyrobit mikrobiomovou medicínu, která by mohla být podávána společně s léky na rakovinu.

Nová studie také objevila, že určité bakterie (zvláště například mycoplasma) v ženském děložním čípku mohou být předzvěstí rizika rakoviny děložního čípku.

Mikrobiom a autismus

Podle nové studie mohou střevní baterie hrát nějakou roli i co se týče autismu. Výzkumníci porovnávali mikrobiom dětí s autismem s mikrobiomem jejich zdravých sourozenců. Zjistili, že se jednoznačně liší.

Podle autistické advokátní organizace Autism Speaks jsou trávicí problémy 8x častější u mladistvých autistů, než u běžně se vyvíjejících dětí. Často trpí chronickou zácpou, gastroezofageálním refluxem a bolestmi břicha. Další studie, publikovaná v Scientific Reports, zjistila, že fekální transplantace u dětí s autismem pomohly zlepšit střevní problémy i chování. Tyto transplantace změnili také jejich dětskou mikroflóru.

5 negativních vlivů mikrobiomu na různá onemocnění aneb když je nemocný mikrobiom

Mikrobiom na vaší pokožce

Už víte, že mikrobi žijí také na vaší kůži. Rozhodně to neznamená, že byste byli špinaví. Mikrobiom se stará, aby vaše pokožka byla zdravá.

Nevyrovnaný mikrobiom může vést ke kožním problémům. Například, příliš bakterií způsobujících pupínky může vést k akné. Jiné bakterie způsobují zase alergický kožní stav ekzém.

Mikrobiom ve vašich ústech

V puse máte přes 700 druhů bakterií. Některé druhy mění cukr z jídla na kyselinu. Pokud je pravidelně neodstraňujete (například důkladným čištěním zubů), kyselina se může “prokousat” vaši sklovinu a způsobit zubní kaz.

Odborníci si také myslí, že některé mikroby mohou v ústech vyvolávat zánět, který může vést k zánětu a onemocnění dásní.

Mikrobiom a autoimunitní onemocnění

Pokud trpíte autoimunitním onemocněním, váš vlastní imunitní systém napadá různé části vašeho těla. Příkladem je fibromyalgie, lupus, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida a cukrovka 1. typu. Autoimunitní onemocnění jsou často dědičná a někteří vědci tvrdí, že se dědí právě přes mikrobiom.

Vliv mikrobiomu na alergii a astma

Mikrobi ve vašich střevech a plicích můžou mít na svědomí vaši alergii nebo astma. Při těchto zdravotních stavech váš organismus napadá neškodné látky, jako je například prach.

Faktem je, že mikrobiom může být jedním z důvodů, proč jsou alergie a astmata v současné době na vzestupu. Během posledních 30 let se jejich počet ztrojnásobil. Někteří odborníci tvrdí, že důvodem mohou být změny mikrobiomu v důsledku nadužívání antibiotik a posun ve stravování.

Zánětlivá střevní onemocnění

Existuje řada stavů způsobujících zánět střev. Patří mezi ně například Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Roli při těchto onemocněních může hrát to, jak vaši střevní mikrobi působí na buňky lemující vaše střeva. Některé typy bakterií mohou vaše střeva podráždit.

Někteří lidé trpící Crohnovou chorobou mají genovou závadu, která střevním bakteriím umožňuje vstupovat do střevních stěn. To může vyvolávat zánět.

11 tipů, jak zlepšit váš střevní mikrobiom

Existuje spousta cest, jak zlepšit váš střevní mikrobiom. Sebemenší změna každodenních návyků může vést k velkým úspěchům.

Zásadně váš mikrobiom ovlivňuje to, jak jíte. Potraviny s vysokým obsahem vlákniny (jako je zelenina, ovoce a celozrnné výrobky) krmí “hodné” bakterie ve vašich střevech a od růstu odrazují některé “špatné”.

Hodné bakterie do vašich střev dostanou také probiotické potraviny (třeba jogurty a nakládaná zelenina). Ke zlepšení mikrobiomu vede i dostatek spánku, vyhýbání se stresu a pohyb.

Jíst pestře

Pestrý jídelníček může vést k pestrému mikrobiomu, což je znak pevného střevního zdraví. Zejména luštěniny a ovoce obsahují spoustu vlákniny a mohou podpořit růst zdravých laktobacilů. (odkaz na studii, studii, studii a studii)

Konzumovat fermentované výrobky

Fermentované potraviny, jako například jogurty, kysané zelí a kefír, obsahují zdravé bakterie – především laktobacily. Mohou snižovat množství choroboplodných druhů bakterií ve střevech. (odkaz na studii)

Omezit příjem umělých sladidel

Existují důkazy, že umělá sladidla (například aspartam) zvyšují hladinu krevního cukru stimulací růstu nezdravých bakterií (například Enterobacteriaceae) ve střevním mikrobiomu. (odkaz na studii)

Jíst prebiotické potraviny

Prebiotika jsou typ vlákniny, která podporuje růst zdravých bakterií. Potravinami bohatými na prebiotika jsou třeba artyčoky, banány, chřest, ovesné vločky, jablka a hodně vláknitá zelenina (cibule, česnek, kořenová zelenina). (odkaz na studii)

Kojit nejméně 6 měsíců

Kojení je pro rozvoj střevního mikrobiomu velmi důležité. Část mikrobiomu dítěti předáváte i přes mateřské mléko. Děti, které jsou kojeny alespoň do 6 měsíců, mají více prospěšných bifidobakterií než ty, které jsou krmeny umělým mateřským mlékem z lahve. (odkaz na studii)

Z PŘEDNÁŠKY BAGNIARI: Poté přichází věk, kdy jsou děti v kontaktu s jinými dětmi, hlínou, špínou… Abyste dětem posílili imunitu a mikrobiom, zkuste je trochu méně umývat. Když si hrají s VAŠÍM psem na VAŠÍ zahradě (kde nepoužíváte škodlivé látky), nechte je špinavé. Ať si upatlané ruce klidně olížou. Děti (ale nejen ony) potřebují mikrobiom okolí, ve kterém žijí.

Když ale jdete třeba do města a chytají se nákupních košíků, ručičky jim pečlivě umyjte a vydezinfikujte – to jsou patogeny.

Je velký rozdíl, když dítě vychovávate na farmě – s mazlíčkem (ideální je pes nebo kočka, akvarijní rybičky jsou v tomto případě nic moc) – nebo v krásném čistém nezašpiněném bytě. Ne nadarmo se říká “Čistota půl zdraví, špína celé” 🙂 Děti žijící ve městech a čistých prostředích jsou velmi citlivé, mají alergické reakce, astma, sníženou imunitu.

Nejhůř na tom jsou jedináčci bez kontaktu s dalšími dětmi, které rodiče učí doma. Jakmile vyjdou ven, okamžitě onemocní. 

Vědci zkoumali děti maminek, které neustále něco drhnou chemickými leštícími prostředky a ty děti, kterým maminka třeba spadnutý dudlík jen olízne a vrátí zpátky do pusinky. Zjistili, že miminko skutečně potřebuje kontakt s maminkou, tatínkem i okolním světem, přehnaná čistota jejich imunitu oslabuje. Neberte dětem ani sobě to nejdůležitější, co máte – imunitu. Nebojte se špíny.

Jezte celozrnné potraviny

Celozrnné potraviny obsahují spoustu vlákniny a příznivých sacharidů (například betaglukan), které tráví střevní bakterie. Benefitem je jednodušší dosažení optimální hmotnost i snížení rizika vzniku rakoviny, cukrovky a dalších chorob. (odkaz na studii a studii)

Stravovat se více rostlinně

Vegetariánství a veganství může snižovat množství bakterií způsobujících onemocnění (například bakterie E. coli), zánět i cholesterol. (odkaz na studii a studii)

Konzumovat jídlo bohaté na polyfenoly

Polyfenoly jsou rostlinné sloučeniny. Najdete je kupříkladu v červeném víně, hořké čokoládě, olivovém oleji a celozrnných výrobcích. Mikrobiom pomocí nich stimuluje růst bakterií. (odkaz na studii a studii)

Užívat probiotické suplementy

Probiotika jsou živé bakterie, které po dysbióze mohou střevo pomoci zase ozdravit. Dělají to tak, že do všeho střeva “vysadí” zdravé mikroby. (odkaz na studii)

Například Američané každoročně utratí více než miliardu dolarů na probiotické doplňky stravy. Opravdu fungují? Těžko říct 🙂

Ne všechna probiotika jsou stejná a každý máme jiný mikrobiom. Suplement, který pomůže jednomu, nemusí mít vůbec žádný efekt na druhého.

Před užíváním probiotik se poraďte se svým lékařem. Pro zdravé lidi jsou obvykle bezpečná. Lidé se zdravotními komplikacemi by však měli být obezřetní.

Antibiotika brát jen tehdy, je li to skutečně nutné

Vědci se snaží mikrobiom vylepšit tak, aby lidem pomáhal vyhýbat se různým onemocněním a lépe reagovat na léčbu. Některé léky mohou však mikrobiom poškodit. Jediné kolo užívání antibiotik může váš mikrobiom změnit až na rok.

Antibiotika nezabíjí jen ty bakterie, které vám způsobují nemoci. Zabíjí všechny bakterie, tedy i ty “hodné”, které se o vaše střeva a zdraví starají. Nadužívání antibiotik může pravděpodobně vést k přibírání na váze a odolnosti proti antibiotikům.

První antibiotika lékaři předepisují už miminkům hned po porodu. To může mikrobiom fatálně narušit a nemusí se pak vyvinout správně. Užívejte je skutečně jen tehdy, když je to z lékařkého hlediska opravdu nutné. (odkaz na studii)

Antibiotika určitě nejsou “zlá” a pomohla spoustě lidí i zvířat. V dnešní době se to s nimi ale trochu přehání.

Studie více než 1000 léků ukázala, že 1 ze 4 léků růst bakterií ovlivňuje. Tedy nejen antibiotika, ale také například léky na krevní tlak, rakovinu a cukrovku.

Tolik se nestresovat

Střevní mikrobiom je pro vaše zdraví velmi důležitý

Mikrobiom tvoří bilióny bakterií, hub a dalších mikroorganismů. Pomáhá řídit trávení, má příznivý vliv na vaši obranyschopnost a mnoho dalších aspektů vašeho zdraví.

Nerovnováha mezi zdravými a škodlivými mikroby ve vašich střevech může způsobovat tloustnutí, zvýšení krevního cukru, vysoký cholesterol a další choroby.

Pokud chcete podpořit svůj střevní mikrobiom, jezte víc rozličného ovoce, zeleniny, celozrnných a fermentovaných výrobků.

Zdroje:

• Healthline. 2019. Why the Gut Microbiome Is Crucial for Your Health. [ONLINE] Dostupné z: https://www.healthline.com/nutrition/gut-microbiome-and-health. [citováno 7. června 2019].
• NCBI Insights. 2019. PubMed Journals will be shut down | NCBI Insights. [ONLINE] Dostupné z: https://ncbiinsights.ncbi.nlm.nih.gov/2018/06/15/pubmed-journals-shut-down/. [citováno 7. června 2019].
• Sonnenburg, J. and Sonnenburg, E., 2016. Zdravá střeva. 1. vyd. Příbram: Jan Melvil Publishing.
• WebMD. 2019. Cervical ‚Microbiome‘ Could Help Predict Cancer. [ONLINE] Dostupné z: https://www.webmd.com/cancer/cervical-cancer/news/20190226/cervical-microbiome-could-help-predict-cancer. [citováno 7. června 2019].
• WebMD. 2019. ‚Microbiome‘ May Be Key to Autism Symptoms – WebMD. [ONLINE] Dostupné z: https://www.webmd.com/brain/autism/news/20190501/microbiome-may-be-key-to-autism-symptoms#1. [citováno 7. června 2019].
• WebMD. 2019. Pictures: What Is Your Microbiome?. [ONLINE] Dostupné z: https://www.webmd.com/digestive-disorders/ss/slideshow-microbiome-overview. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20203603. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4991899/. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25211071. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25974306. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24848255. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20668239. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3671919/. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22606315. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4990546/. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9925120. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11396693. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26762459. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3705355/. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28260787. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27231050. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22968153. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26912499. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3829625/. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19043404. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3829625/. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27149163. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4253991/. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3067243/. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18461650. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26616538. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26358192. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3086762/. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28438808. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3650111/. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26473340. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z:https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25662751. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26590418. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25078296. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25860609. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24997031. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21876150. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4879184/. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25882912. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28483500. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25879690. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27110483. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24336217. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26757793. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17217568. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25313461. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23135760. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26752321. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17761020. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16400060. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24115628. [citováno 7. června 2019].
• www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21068351. [citováno 7. června 2019].
• Za všechno (ne)může mikrobiom – Časopis Vesmír. 2019. Za všechno (ne)může mikrobiom – Časopis Vesmír. [ONLINE] Dostupné z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2016/cislo-5/za-vsechno-nemuze-mikrobiom.html. [citováno 7. června 2019].