Jakon – zdravé hlízy s chutí slaďoučkého ovoce

Jihoamerická civilizace až v posledních letech odhaluje svá prastará tajemství. Dokonce nám dává nebývalý prostor tato sladká tajemství přímo ochutnat. Díky tomu se můžeme zakousnout i do čerstvých hlíz, které sice vzhledem připomínají brambory, ale překvapí svou nezvyklou ovocnou chutí.

Hlízy jakonu (také yacon) jsou lahodně šťavnaté, křupavé a osvěžující. Navíc jsou plné cenných živin

U nás je v současnosti jakon k dostání jako exotická superpotravina a ingredience zdravého jídelníčku. Představuje zdravé sladidlo, které se hodí diabetikům, a nejenom jim. Jakon je také netradiční zeleninou, která se dá i v našich podmínkách bez větších potíží pěstovat.

Víte, že slaďoučkým jakonem zdravě doslazujeme i nový Blendea SUPERPROTEIN – směs rostlinných bílkovin a superpotravin?

Co je to jakon?

V Peru, Bolívii a Argentině je to yacón, dle místních taraca nebo jicama. V Česku se označuje jednoduše jako jakon, latinsky Smallanthus sonchifolius, dříve Polymnia sonchifolia nebo Polymnia edulis.

Jde o vytrvalou rostlinu z čeledi hvězdnicovitých. Roste v deštných lesích Peru a Bolívie, které pokrývají andské svahy i horská údolí, v nadmořských výškách od 1000 do 3770 m n. m. V roce 1981 byla vyhlášena za ohrožený druh. Jako vysoce výživná plodina se však pěstuje nejenom ve své domovské oblasti, ale postupně se zabydlela po celém světě i v našich jídelníčcích.

Jak yacon vypadá?

Yacon je ochlupenou rostlinou, která může dorůst až do úctyhodné třímetrové výšky. Má hustě větvenou lodyhu nesoucí sytě zelené listy trojúhelníkovitého tvaru se zubatým okrajem. Nadzemní část tvoří hned několik chlupatých olistěných lodyh.

Jsou v průřezu válcovité, mohou být tmavě i světle zelené, někdy také nafialovělé. Ve vrcholu sezóny rostlinu zdobí žluté nebo oranžové vrcholičnaté květní úbory. Doba kvetení je také dobou sklizně. Sklízejí se zejména hlízy jakonu.

Hlízy najdeme na bázi stonku rostliny, dokonce tam najdeme dva druhy hlíz.

Jakon je hlíza velice bohatá na živiny. Žádná „obyčejná“ brambora

Níže v zemi najdeme zásobní hlízy vřetenovitého tvaru se vzhledem protáhlých brambor, červené řepy nebo šlechtěných topinambur. Právě tyto sladce voňavé a chutné hlízy jsou nutričně ceněné a pro své složení se využívají jako superpotravina.

Jednoduše se vykopou ze země, oloupou a sní. Mají šťavnatou chuť připomínající jablka nebo hrušky s exotickým nádechem ananasu, melounu a špetkou vanilky. Jde o lahodné podzemní plody, které chutnají mnohem lépe, než vypadají, a také pomáhají tělu.

Hlízy jakonu mají jenom tenkou slupku, která na vzduchu okamžitě tmavne. Zbarvení slupky se odvíjí od konkrétní variety rostliny, může být žlutavé, krémové, růžové až temně fialové. Pod slupkou je korová vrstva s lehce pryskyřičnou chutí a až pod ní pak jemná sklovitá dužina bílé, krémové až nafialovělé barvy a lahodně nasládlé chuti.

Na jedné rostlině se během sezóny vytvoří i více než deset jedlých hlíz, celkem váží až osm kilogramů. Nad nimi rostlina vytváří hlízy stonkové, tzv. kaudexy, které slouží pro vegetativní rozmnožování – fungují jako sadba, pro konzumaci nejdou vhodné.

Mají rozvětvený tvar, bílou až purpurovou barvu a jsou na povrchu pokryty četnými očky. Z těchto hlíz se jakon pěstuje i v našich klimatických podmínkách (více o pěstování jakonu se dozvíte níže). Jakon se pěstuje zejména pro výživné jedlé hlízy, ale nutričně zajímavé jsou i listy.

Velké a léčivé jakonové listy

Léčivé listy jakonu

Listy jakonu slouží již tisíce let v tradičním léčitelství Peru. Pro přípravu léčivého odvaru – čaje se však hojně užívají také v Japonsku. Je jim přičítána schopnost snižovat hladinu cukru v krvi a dle vědeckých studií jsou jim přisuzovány i další antidiabetické vlastnosti.

Čaj z listů jakonu má nahořklou chuť, která se až v ústech mění ve sladké tóny. Je prospěšný pro diabetiky a nejenom pro ně. Pro své antioxidační a detoxikační účinky přijde čaj z jakonu vhod každému. Každý ocení jakon pro podporu činnosti jater a ledvin, nebo jako prevenci civilizačních chorob.

Prospěšné účinky jakonových listů naznačují i moderní vědecké studie.

• Hypoglykemické účinky jakonu prokázala například laboratorní studie na univerzitě v Tucumánu v Argentině/1/. Extrakt ze sušených listů způsobil pokles glukózy v plazmě zdravých potkanů, ale i u potkanů diabetických.
• Antioxidačními účinky jakonových lístků se zabýval i český tým profesorky Valentové Univerzity Palackého v Olomouci. Jejich bádání prokázalo výrazný ochranný účinek proti poškození jaterních buněk krys, a to díky vysokému obsahu fenolových kyselin jako je kyselina rozmarýnová, kávová nebo chlorogenová.
• Antioxidační a antibiotické účinky listů jakonu z nich dělají skvělý prostředek k udržení zdraví a slibují využití v oblasti prevence a léčby onemocnění spojených s oxidativním stresem, tzv. civilizačních chorob. Ještě zajímavější se však jeví využití hlíz jakonu, které nabízejí vysokou nutriční hodnotu i široké praktické využití.

Čím je jakon tolik zdraví prospěšný?

Hlízy jakonu jsou bohatým zdrojem celého spektra cenných bioaktivních látek. Jde o vitamín A, některé vitamíny skupiny B, vitamín C nebo minerální látky jako je vápník, draslík, hořčík nebo železo. Ceněné jsou i polyfenoly (kyselina chlorogenová) nebo aminokyseliny. Za zmínku stojí tryptofan – jedna z osmi esenciálních aminokyselin, které jsou v lidském těle základním stavebním prvkem bílkovin.

Většina objemu hlízy je tvořena vodou. Ta tvoří přes 70 % hmotnosti čerstvé hlízy. Kvůli vysokému obsahu vody má hlíza nízkou energetickou hodnotu. Zajímavý je i obsah bílkovin nebo vlákniny.

Skutečnou superpotravinu však z jakonu dělají zejména cukry – sacharidy v příznivém poměru. Hlavní zásobní látku jakonu představují tzv. fruktooligosacharidy. Právě ty dávají čerstvým hlízám jakonu lahodně sladkou chuť a dělají z jakonu výjimečně výživnou potravinu.

Jakon patří mezi několik málo rostlin, které jako zásobní látku využívají směs polysacharidů, obecně označovaných jako inulin.

Je to oligosacharid, který se v lidském těle zpracovává bez požadavků na inzulín. Inulin patří mezi sacharidy, avšak v lidském těle se nevstřebává, na rozdíl od jednoduchých sacharidů není zdrojem energie.

Přesto je užitečný. Inulin, resp. oligosacharidy totiž fungují jako tzv. prebiotika – látky podporující růst a aktivitu zdravé střevní mikroflóry. Inulin je dle wikipedie dokonce považován za nejvýznamnější přírodní prebiotikum.

Tabulka: Obsah čerstvých a sušených hlíz jakonu dle Agriculturejournals.cz (v %)

Původní zdroje: A – Calvino (1940), B – Bredemann (1948), C – León (1964), D – Nieto (1991)

Jakonové prebiotika a probiotika

Správná funkce střev je do značné míry ovlivněna střevní sliznicí, kterou osídlují nejrůznější mikroorganismy. V ideálním případě jde o přátelské bakterie, které napomáhají trávení, ale ovlivňují i řadu dalších biochemických pochodů uvnitř lidského těla. Mohou být i součástí potravy jako tzv. probiotika. Potravou pro samotná probiotika jsou tzv. prebiotika.

Prebiotika se ve střevech stávají stravou pro přátelské mikroorganismy, naopak potlačují rozvoj těch negativních a také nežádoucí hnilobné procesy ve střevech. Jsou prospěšné pro zdravou střevní mikroflóru a představují tak prevenci zažívacích potíží, ale i vážných civilizačních chorob. Yakon, jako zdroj probiotik, lze spojovat se všemi těmito účinky.

Dle studií se oligosacharidy, které najdeme i v hlízách jakonu, odrážejí také v lepší absorpci minerálů, zejména vápníku a hořčíku. Snižují pH ve střevech, a tím také snižují riziko vzniku osteoporózy a posilují kosti.

Jakon zdobí zářivě žluté květy, které jsou potěšením pro oko

3 případy, kdy vám bude yacon užitečný

1. Při snahách ozdravit svůj jídelníček

Zdravý jídelníček je pestrý, pestrost mu přinese i netradiční zelenina a plody peruánské přírody. Yakon do jídelníčku dodá i cenné živiny. Jako čistě rostlinný produkt se hodí i do vegetariánského a veganského jídelníčku. Je přirozeně bezlepkový, takže přijde vhod i při bezlepkové dietě.

Yacon doplní i dietní jídelníček, protože je nízkokalorický. Bez výčitek pomůže uspokojit chutě na sladké. Hubnutí napomáhá i díky obsahu vlákniny, která podporuje pocity sytosti a zdravé trávení.

Nejsou známy žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace. Jako jakákoliv jiná potravina nemusí pochopitelně vyhovovat každému, možné zažívací komplikace však nejsou popsány.

Yacon by měl být bezproblémový i pro těhotné ženy, přesto jim doporučujeme obezřetnost.

2. Při hledání přirozeně sladké chuti bez výčitek

Sladká chuť je pro většinu z nás chuť nejlákavější. Je to dáno instinkty, kdy si sladkou chuť spojujeme s energií. A energii lidské tělo pro své fungování prostě potřebuje.

Yacon nabízí sladkou chuť při minimálním množství kalorií. Navíc není pro organismus pouze zdrojem energie ze sacharidů, oligosacharidů jako prebiotik, ale nabízí i další nutričně zajímavé látky.

Pro složení s obsahem oligosacharidů s nízkým glykemickým indexem si sladkou chuť jakonu mohou dopřát i diabetici.

3. Při zažívacích potížích

Mnoho z nás trpí neidentifikovatelnými zažívacími potížemi jako je zácpa, průjem, bolesti břicha, nadýmání, říhání, pálení žáhy aj. Pokud lékař nenašel žádný zdravotní problém a původ potíží je nejistý, může být prospěšná změna životního stylu.

Základní podmínkou správného zažívání je zdravý stravovací režim a zdravý jídelníček, kam se skvěle hodí i yacon. Uplatní se jako ovoce, zelenina, ale i zdravá příloha. Bude chutnat ve slaných i sladkých variacích.

Jakonové hlízy sice nevypadají, ale jsou skutečnou pochoutkou

Jak nejlépe zpracovat a využít hlízy jakonu?

• Kořenové hlízy jakonu se dají konzumovat přímo syrové – jako křupavá zelenina chutí připomínající ovoce. Ideálně zapadnou do lehkých zeleninových či ovocných salátů, například v kombinaci s jablkem, pomerančem, ananasem apod. (viz recepty níže).
• Dají se přidat i do výživných smoothie nápojů – a to buď přímo, nebo v podobě sušeného prášku.
• Prášek ze sušeného jakonu poslouží i pro rychlou přípravu zdravého osvěžujícího nápoje a má i další kulinářské využití. Uplatní se jako netradiční, ale zdravé sladidlo přírodního původu.
• Sušený jakon je k dostání  také v podobě zdravých chipsů, ty si ostatně můžete připravit i doma. Jak? Stačí najemno nakrájet loupané jakonové hlízy a usušit je. Jde o zdravější alternativu klasických bramborových chipsů, která chutí připomíná křížaly nebo sušený ananas.
• Čerstvě nastrouhaný jakon bude chutnat například v podobě džusu, stačí ho vymačkat přes kousek látky. V Jižní Americe se také uplatňuje jako základ jakonového sirupu, který je ve své ryzí podobě pouze zahuštěnou jakonovou šťávu. Jakonový sirup představuje zdravou alternativu klasických sladidel.
• Strouhaný jakon poslouží i jako ingredience ovesné, rýžové nebo jáhlové kaše. To platí i pro prášek z jakonu, který klidně můžete vmíchat do své oblíbené snídaňové kaše nebo přidat jako další ingredienci do receptů na našem blogu.
• Hlízy jakonu se dají také tepelně upravovat, dusit, péct, smažit grilovat nebo kompotovat. Kompotovaný jakon chutná podobně jako ananas v konzervě. Ten však bývá plný bílého cukru, při domácí přípravě kompotu z jakonu se cukru bez potíží můžeme vyhnout.
• Jakon se také vaří podobně jako brambory, na rozdíl od nich se však nerozvařuje. Co takto vyzkoušet vařený jakon, brokolici a mrkev v originální barevné kombinaci? Tuto pochoutku si můžete dát jako lehký letní oběd, který vás nabije živinami, ale přitom nezatíží.

3 recepty na netradiční jakonové saláty

Recept: sladký exotický salát s jakonem

Ingredience

• 500 g čerstvých oloupaných hlíz jakonu
• 2 hrušky
• 1 pomeranč
• 1 ananas
• šťáva z jedné limetky
• kelímek bílého jogurtu
• ovoce na ozdobu
• jakonový sirup
• špetka kardamonu

Příprava 

• Hlízy jakonu nakrájíme na tenké plátky. Přidáme k nim omyté a oloupané, na kostky nakrájené hrušky, pomeranč a ananas.
• Jakon a ovoce promícháme spolu s limetkovou šťávou a bílým jogurtem. Před podáváním dozdobíme kousky ovoce a můžeme polít i jakonovým sirupem. Salát zpestří špetka voňavého kardamomu.

Recept: slaný salát s jakonem, rukolou a balsamico dresinkem

Ingredience

• 250 g čerstvých oloupaných hlíz jakonu
• 250 g zelených lístků rukoly
• 2 lžíce cottage sýra
• olivový olej a balzamico jako dresink
• bílý pepř a mořská sůl
• opražená slunečnicová semínka na dozdobení

Příprava receptu

• Jakon nastrouháme na nudličky, přidáme k němu nasekanou rukolu a cottage.
• Salát posolíme, popepříme a promícháme spolu s dresingem z olivového oleje a balsamica.
• Nakonec dozdobíme praženými slunečnicovými semínky. Gurmáni mohou salát oživit i zelenými bylinkami, například bazalkou, zelenou petrželkou, pažitkou, tymiánem, saturejkou, ale i meduňkou, mátou apod. Záleží na chuti každého.

Recept: salát z jakonu a zelí zasypaný sýrem s modrou plísní

Ingredience

• 250 g čerstvých oloupaných hlíz jakonu
• 250 g bílého zelí
• 250 g očištěné strouhané mrkve
• 100 g hroznového vína
• 100 g sýra s modrou plísní na povrchu
• 1 jablko
• bílý pepř a mořská sůl
• kelímek bílého jogurtu
• šťáva z jednoho citronu
• hrst vlašských ořechů
• zelená petrželka na dozdobení

Příprava receptu

• Jakonové hlízy nakrájíme na nudličky, stejně tak bílé zelí. Mrkev nastrouháme najemno, stejně tak oloupané, jadřince zbavené jablko, a kuličky vína rozkrájíme na poloviny až čtvrtiny. Vše promícháme.
• Jogurt a citronovou šťávu smícháme do podoby dresinku, ten opepříme a osolíme, abychom ho vmíchali do salátu.
• Salát nakonec zasypeme kousky rozdrobeného plísňového sýra, nasekanou zelenou petrželkou na nasekanými vlašskými ořechy.

Pěstování jakonu

V Jižní Americe, kde je jakon doma, se od pradávna pěstuje jako vysoce výnosná a nutričně hodnotná kulturní plodina. Slouží zde jako součást každodenního jídelníčku, ale využívá se také pro náboženské a kulturní rituály. Podobně jako brambory, které mají také původní domov v Peru, i jakon se postupně zabydluje po celém světě.

Do Evropy se rostlina dostala až před II. světovou válkou. Její pěstování se rozšířilo nejprve v Itálii, později v Německu. Postupně se dostala až do Japonska. Tady se dostala velkého uznání a širokého využití.

V Japonsku se z jakonu vyrábí oblíbený džus, ale také nejrůznější sladkosti, cukroví nebo pečivo. K nám se jakon dostal oklikou přes Nový Zéland, a to až v roce 1993 v rámci projektu Institutu tropického a subtropického zemědělství České zemědělské university v Praze a Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě. Institut tropů a subtropů ČZU později genotypy doplnil o další původem z Německa, Ekvádoru, Bolívie a Peru. V současnosti se u nás pěstuje asi 25 variací jakonu.

Pěstitelé oceňují mimořádné výnosy jakonu, jak z hlíz, tak z nadzemní hmoty. Nevýhodou rostliny, zvlášť v našich klimatických podmínkách, je však citlivost na mráz. Přestože jde původně o vytrvalou rostlinu, u nás se jakon pěstuje jako rostlina jednoletá. Sázení je možné až od poloviny května (po posledních mrazivých dnech). Sklízí se pak před příchodem prvních podzimních mrazíků.

Jak pěstovat jakon v Česku?

• Jako sadbu budeme potřebovat stonkové hlízky (kaudexy). Sadba se dává do země až v druhé polovině května.
• Rostlině bude vyhovovat lehká hlinitopísčitá půda, naopak se jí nebude dařit v půdě jílovité.
• Podobně jako jiné okopaniny se jakon vyznačuje pomalým růstem v začátku sezóny. Také hlízy nabývají na objemu až těsně před příchodem podzimu.
• Hnojí se organickými hnojivy, dle ireceptáře postačí hnojení dvakrát během sezóny.
• V období sucha se vyplatí zavlažování.
• Odpadají starosti s postřikem, protože jakon netrpí žádnými závažnými chorobami ani škůdci.

Ve své domovině sklizeň probíhá až po uschnutí rostliny, u nás je nutné jakon sklidit ještě před prvními mrazy, kdy je rostlina ještě zelená. Při teplotě pod 0°C totiž podzemní hlízy praskají.

Sklizeň je nutné provádět ručně. Nejdříve se oseká nať, abychom se lépe dostali ke kořenům. Pak opatrně vydobýváme ze země jedlé hlízy, abychom je s obezřetností oddělili od stonku a stonkových hlízek.

Jakonové hlízy se uchovávají ve zvlhčeném písku, podobně jako mrkev. Poškozené hlízy mají jen omezenou trvanlivost, proto je raději ihned zkonzumujeme. Skladování hlíz jakonu prohlubuje jejich vůni a zvyšuje sladkost.

Stonkové hlízy, které slouží jako sadba, raší hned po sklizni. Jejich uchování do příští sezóny je tak náročné. K přezimování potřebují vysokou vlhkost vzduchu a teploty kolem 10°C. Pokud se chcete pustit do pěstování jakonu, doporučujeme pořídit si se začátkem sazenice z dobrého zahradnictví. Pokud chcete jakon ochutnat bez pěstování nebo náročného shánění hlíz, nejdostupnější podobou je sušený prášek.

Přehled použité literatury

• /1/ Volpato, G. T. et al. Study of the hypoglycemic effects of Polymnia sanchifolia leaf extracts in rats. II. World Congress. Medicinal and aromatic plants for human welfare, Mendoza, Argentina, 1999
• /2/ Fernandéz, E., Viehmannová, Netradiční plodiny pro diabetiky. Praha, Grada. 2010
• /3/ Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny: pěstování a využití. Praha: Brázda, 1998
• /4/ Zahradnický, J. Základy racionální terapie antibiotiky a chemoterapeutiky. Praha: Avicenum, 1982.