„Největším nebezpečím jsme my sami,“ říká o potravinové intoleranci výživová poradkyně Nikola van Waardenburg

Nikol, jaká byla Vaše cesta k tomu, zabývat se intolerancemi, popřípadě výživou jako takovou? 

Můj zdravotní stav byl proměnlivý, ale nikdy ne vyloženě špatný. Motivací mi byly nejdříve estetické-fyzické cíle a poté ty opravdové zdravotní, které začaly samy přicházet a otevíraly mi oči. Zhruba v tomto převratnějším období jsem v Nizozemsku změnila také práci, ta stará už mi nedávala smysl. Začala jsem pracovat ve ,,zdravé lékárně” a během tří let si udělala interní trénink Naturopatie. V té samé době jsem absolvovala také v Čechách rekvalifikační kurz výživového poradce. 

Při mém posledním osmém roce v Holandsku jsem narazila na test intolerance z vlasu. Osobně jsem ho chtěla samozřejmě vyzkoušet. K výsledkům nebylo žádné vysvětlení, vše jsem si musela dohledávat, nastavit si suplementaci, nahradit problémové potraviny a pracovat s toxickou domácností. Dost známých o něj mělo zájem a bohužel neuměli dobře anglicky.

V Čechách tuto formu testování nikdo nenabízel a tak jsem začala testy zprostředkovávat, překládat a psát k nim doporučení. Později jsem začala test nabízet široké veřejnosti. Řekla bych, že díky vyhodnocování, které k výsledkům dělám, mají klienti z testů opravdový přínos. Důležitá je i vlastní motivace k přijetí změn, které nejsou vždy snadné.

Jaké jsou dle Vaší zkušenosti nejčastější formy intolerance? Na jaké potraviny, v jaké formě, atd.? 

Nejprve je důležité určit, zda se jedná o alergii nebo intoleranci. Mnoho lidí v tom totiž nemá jasno. Poté je dobré sepsat si všechny příznaky, které pociťují a zdánlivě nemusejí se stravou souviset, jako například bolest hlavy, kterou může, ale nemusí mít na svědomí třeba špatný pitný režim.

Lidé mívají při intoleranci často diskomfort v břiše, který ovlivňuje také náladu. Sem patří nadýmání, zácpa, průjem, pocit těžkého břicha, zmíněné bolesti hlavy a další. Velmi časté jsou kožní projevy, které konzumace problémových potravin může zhoršovat.

Tyto projevy však lidé často dlouhodobě podceňují, berou je jako součást svého života a nedojdou si k lékaři. Mnozí mají strach, že jim lékař hned navhrne léčbu, se kterou nebudou souhlasit. Ve skutečnosti jde spíše o vyšetření, která lékař může provést a vyloučení závažnějších příčiny.

Je tedy dobré nejdříve ke svému praktikovi dojít, popsat mu vše, co nás trápí a pokud je lékař dobrý, navrhne další postupy a vyšetření a bude se snažit najít příčinu. To je velmi důležité, protože test intolerancí může být nápomocný na cestě k lepšímu zdraví, ale rozhodně není všemocný a neodhalí všechny závažné problémy.

Statistiky o problémových potravinách nemám, ale rozhodně bývá častá pšenice, špalda, kukuřice, sója, laktóza, alkohol, borůvky, jablka, fazole, různá koření, kuřecí, hovězí maso a některé ryby. Aditiva (éčka) bývají také častá.

Co je to vlastně intolerance?

Jedná se o sníženou schopnost těla strávit určitý druh potraviny nebo nějakou její složku. Důvodem je nedostatek trávicích enzymů, které produkuje trávicí soustava a žlázy s vnitřní sekrecí, například sliny, žaludeční šťávy, žluč a podobně.

Jak lidé na intoleranci nejčastěji přijdou? Jak zjistí, že nějakou mají? Jaké jsou nejčastější příznaky? 

Pokud se člověk nikdy s pojmem intolerance nesetkal, tak na ni pravděpodobně asi ani nepřijde. Lidé se většinou z nevědomosti domnívají, že se přejedli nebo že jim právě snědené jídlo, či určitá kombinace neudělala dobře.

Projevy intolerance přicházejí po několika hodinách, někdy i dnech. Záleží, jak na tom naše zažívání je. Dobré je zaměřit se na právě zmíněný diskomfort v břiše, zadržování vody, kožní projevy, nebo časté bolesti hlavy.

Příznaky jsou často mnohem rozmanitější. Někdy se ale také stává, že lidé ví co intolerance jsou, domnívají se, že ji mají a z ,,dotazníku zdraví“ pak lze vyčíst, že dělají dlouhodobě chybu jinde – mají celkově špatné složení jídelníčku, dlouhodobý chronický stres, špatný spánkový režim a podobně.

To je třeba brát také v potaz, pokud chceme, aby nám vše v organismu správně fungovalo. K tomu klienty velmi ráda motivuji, právě tato komplexnost je alfou a omegou celého zdraví.

Jaké jsou nejčastější příznaky potravinové intolerance?

– Únava

– Bolest svalů a kloubů

– Poruchy soustředění

– Zácpa, průjmy, plynatost, nadýmání

– Zadržování vody

– Atopický ekzém

– Akné

– Svědění a pálení kůže

– Bolesti břicha

– Otoky

– Migrény

– Nadváha, nebo naopak váhový úbytek

– Poruchy spánku

– Neplodnost

– Noční pocení

– Častá nemocnost, oslabená imunita

Co se stane v případě, že se intolerance zanedbají? Jaké to pro člověka nese riziko? 

Pokud již člověk ví, že intoleranci má a problémové potraviny stále konzumuje, minimálně se nezlepší jeho stávající obtíže. U každého je riziko jinde, trochu to závisí i na jeho genové výbavě a tomu k čemu je náchylný.

Obecně rozhodně není dobrý nápad konzumovat to, co špatně trávíme, typicky některé mléčné produkty nebo laktózu. Z dlouhodobého hlediska špatně natrávenou potravou trpí střevní mikrobiom a často se v této souvislosti objevuje ,,leaky gut“, neboli syndrom propustného střeva, což je další složité téma, kdy nikdo jistě neví, zda byla první intolerance nebo tento syndrom. Každopádně problémové potraviny neprospívají střevům, našemu druhému mozku. Proto bychom měli být k sobě a svému trávení svědomití.

Jakým způsobem se intolerance odhalují? Co z vaší zkušenosti funguje nejvíce? 

Ráda bych zmínila, že pokud nepociťujeme projevy intolerance, nemá ani smysl se preventivně testovat. Pokud se stravujeme intuitivně, většinou nám problémová potravina přestane chutnat a začneme jíst něco jiného. Jiný je případ, jestliže už zmíněné projevy jsou, přetrvávají a lékař nenašel nic závažného.

Způsobů zjištění je několik od více po méně invazivní. Od nákladných až po ty zdarma, jako je vedení si deníku (metoda vyřazování potravin). Intolerance se v praxi odhalí nejen testováním, ale také tak, že vyřadíme problémové potraviny na alespoň 4 týdny a pokud opravdu způsobují obtíže, dojde k úlevě. Některé nesnášenlivosti mohou přetrvávat, jiné nikoliv. Proto je důležité po této době opět potraviny zkoušet zařadit, popřípadě dobu diety prodloužit.

Jak ke klientům s intolerancemi přistupujete? Snažíte se s intolerancí nějak “bojovat“? 

To by měli klienti povědět raději sami 🙂 , ale doporučuji reference a zpětné vazby, které od nich mám. Při elektronické komunikaci s klienty a vyhodnocování vycházím z toho, co mi o sobě prozradí, co mají zájem řešit a jaké jsou jejich výsledky testu. V doporučeních se snažím brát v potaz co nejvíce faktorů a upozornit na to, že právě intolerance nemusí být jedinou příčinou jejich obtíží. 

Ze zkušenosti bych doporučovala s ničím nebojovat. Začala bych spíše podporovat co nejvíce z toho, co bylo podceňováno – rozmanitost jídelníčku, kvalita a čerstvost potravin, někdy i střídmost ve stravě nebo naopak přidání chybějících nutričních látek. Vyhnout se syntetický aditivům, chemickým látkám, zařazovat rostliny a produkty, které zdraví podpoří, třeba produkty Blendea.

MĚJTE PŘEHLED O VŠECH PRODUKTECH BLENDEA:

>> Prohlédněte si i kompletní nabídku prospěšných a výživných směsí Blendea.

Jak fungují intoleranční testy z vlasů?

Analýza se provádí pomocí malého vzorku vlasů, je to neinvazivní metoda. Analýzu neprovádím u sebe, vzorek zasíláme do zahraničí. Do vestavěného skeneru přístroje (vstupní drážky) se umístí vzorek. Tento přístroj převede a poté uloží vzorek digitální formou na pevný disk počítače.

Analýzy je dosaženo testováním oproti předdefinovaným testům vestavěným do softwarové databáze. Testování vlasu funguje na bázi molekulárního složení jednotlivých položek a jejich nevhodnosti ke konzumaci. Z testování se dozvíte také chybějící nutriční látky a nadbytečné (někdy toxické) kovy.

Testuje je za pomocí biorezonance, která stále spadá do metod alternativního testování a není medicínsky uznávanou metodou. Je dobré si proto rozmyslet, zda je tato metoda vhodná právě pro vás.

S jakými nejčastějšími typy intolerance se setkáváte? 

Je to rozmanité. Často si klienti přijdou potvrdit to, co sami již tuší. Chtějí to mít černé na bílém, tam se dá mluvit o vrozené či primární intoleranci. To bývá nejčastější typ. Pokud již klientovi – pacientovi byla diagnostikována nějaká forma střevní nemoci (Crohnova choroba, infekčního onemocnění atd.), pak se jedná o sekundární intoleranci v důsledku těchto obtíží. Pouhé vynechání problémových potravin nestačí, klientovo trávení reaguje i na slupku z potraviny.

Občas se stane, že se testuje někdo, komu zároveň doporučím vyšetření u gastroenterologa, protože jeho obtíže jsou již hraniční, velmi mu snižují kvalitu života. On sám je často vnímá jako běžné, nepřipouští si je. Tyto klienty předávám dál lékařům a nutričním terapeutům, kteří s nimi pracují.

Tito lidé bývají i psychicky vyčerpaní a ačkoliv se jim do vyšetření nejdříve nechce, nakonec jsou rádi, že se k nim dostanou odpovědi na vleklé obtíže a mohou se svým zdravím dál pracovat. Rozhodně bych byla ale raději, aby v oblasti vylučování byla osvěta větší. Mít dlouhodobě špatnou stolici není normální.

Na co si dát v případě intolerance pozor? Existuje nějaké skryté nebezpečí? 

Největším nebezpečím jsme my sami a naše ignorantství v signálech našeho těla, které už kolikrát neví, jak nám má dát vědět, že něco není v pořádku. Rozhodně není siláctví neustále své problémy přecházet a zmenšovat je.

Pozor je třeba dát si na celkový životní styl, kvalitu a správnou volbu potravin právě pro nás, naše potřeby. Mnoho lidí těmto základním věcem nevěří a proto máme tolik nemocných. Intolerance mohou přicházet až důsledkem nesprávných voleb.

V poslední době se intolerance vyskytují více než dříve. Čím by to mohlo být? Máte nějakou teorii? 

I dříve jistě byly, ale nemluvilo se tom, nevědělo se o tom. Nyní je doba taková, že se o všem více mluví, každý ,,googlí“ své příznaky. Co nesnášenlivostem více než dříve přispívá je z mého pohledu chronický stres.

Neustále produkujeme hormony, které zpracovávají a oslabují játra, tam často obtíž v trávení začíná. Dalším faktorem bude nekvalitní kupovaná strava chudá na enzymy a mikronutrienty. Lidé už vědí, jak se na obalech dočíst informace o makrech, kolik je v čem tuků, cukrů, ale to podstatné jim stále uniká.

Nikol Noskové moc děkujeme za rozhovor a věříme, že byl přínosný pro nás všechny. Pokud máte pocit, že by vám odhalení intolerance bylo přínosné, neváhejte se podívat na její webové stránky, kde se dozvíte více a můžete se i objednat na vhodné testy, které vaše problémy zaručeně odhalí.

Máte rádi rozhovory? Čtěte další 🙂

“Pokud chceme mít hezké vztahy, nejdůležitější je rozvíjet vztah k sobě,” motivuje koučka Dagmar Kožinová